Blokáda politické scény trvá

Tím spíš, že takovéto volby jsou sice formálně tajné, přesto si lze ohlídat, aby poslanec neodevzdal hlas pro kandidáta z tábora protivníka. Výsledkem je fakt, že sněmovna je i nadále zablokovaná a politická krize nemůže mít řešení.

Proto jsou úsměvné pokusy tento stav zvrátit například změnou jakékoli právní normy. Bez vedení totiž nemůže sněmovna normálně fungovat, natož přijímat zákony. Zároveň je jasné, že dosluhující vláda nemusí podat demisi. I kdyby tento krok dobrovolně učinila a prezident změnil názor a její abdikaci přijal, neměl by nový kabinet koho požádat o důvěru. Takže v této situaci je zároveň prakticky nemožné, aby země dospěla k předčasným volbám. Nemohou proběhnout tři neúspěšné pokusy o sestavení vlády a zároveň nemůže být přijata změna ústavy, která by zkrátila současné volební období. Rovněž zbývající ustanovení týkající se činnosti sněmovny a jejího případného předčasného rozpuštění jsou podle všeho momentálně mimo hru.

Zkrátka bez zvolení sněmovny se nedá pohnout z místa. K nějakému přijatelnému kompromisu je zatím daleko. Volby totiž rozdaly politikům karty tak, že právě post předsedy dolní parlamentní komory je mimořádně důležitý. V případném třetím pokusu o vznik kabinetu by musel prezident republiky jmenovat premiéra právě na návrh šéfa poslanecké sněmovny. Takže jak nově vznikající koalice občanských demokratů, lidovců a zelených, tak i sociální demokraté chtějí mít tento post pod kontrolou. Topolánkova koalice by sice toto křeslo pustila ČSSD, ale až v momentu, kdy by měla jasné záruky, že koaliční vláda získá ve sněmovně důvěru.

Ostatně dnešní volba podle všeho zkrachovala i na tom, že Jan Kasal měl být sice dočasným předsedou, ale pojem dočasnost vnímal každý jinak. Místopředseda komunistů Dolejš přiznal, že by Kasala podpořili. Podmínkou bylo, že by v křesle šéfa sněmovny seděl pouze do prvního hlasování o nové vládě. Kasal naopak prohlásil, že dočasnost by vypršela buďto v případě vyslovení důvěry vládě v prvních dvou pokusech, nebo po pokusu třetím. Takže by to byl právě on, kdo by navrhoval hlavě státu premiéra. To bylo podle očekávání pro komunisty nepřijatelné. Takže nemohlo dojít k ničemu jinému, než k nezvolení Jana Kasala.

Tato lekce nově rodící se koalici může změnit další vývoj povolebních jednání. Na tiskové konferenci občanských demokratů vyzval Mirek Topolánek ČSSD, aby sdělila podmínky, za jakých je ochotna nechat vládnout vítěze voleb. Možná, že je lze vyčíst z jednoho výroku Jiřího Paroubka. Šéf sociálních demokratů řekl, že ODS stále nechápe realitu volebního výsledku. Tento výrok by se dal rozvést. Občanští demokraté by si měli uvědomit, že bez dohody se sociálními demokraty nelze ničeho dosáhnout. Problém je v tom, že předseda ODS je podle všeho zatím ochoten a kvůli svým voličům i schopen přistoupit pouze na výměnný obchod my vládu, vy předsedu sněmovny. A to pro sociální demokraty není výhodné. Pokud nezmění svůj postoj, může dojít k zásadnímu zvratu.

Václav Klaus na dosavadní pat reagoval slovy, že by mohl do jednání vstoupit. Ústavní pravomoci hlavy státu nejsou sice v této oblasti příliš silné, může však učinit jeden krok. Oznámit, že Mirek Topolánek nebyl schopen sestavit takovou vládu, která by měla šanci získat důvěru ve sněmovně a mohl by pověřit jednáním někoho jiného. V této souvislosti by to mohl být jiný občanský demokrat, který by se patrně zaměřil především na dohodu s demokraty sociálními. Samozřejmě by nemuselo nutně jít o vznik velké koalice či o nějaký typ opoziční smlouvy.

Všechny možné varianty však vycházejí z předpokladu, že bude fungovat sněmovna. Pokud neztratí nervy jedinec z opačného tábora, nebo pokud jeden z dosavadních koaličních partnerů ODS nepřejde na druhou stranu, budou se dříve nebo později muset dohodnout dva nejsilnějších hráči. A v této souvislosti nelze vyloučit, že takováto jednání mohou vést jiní lídři než Jiří Paroubek a Mirek Topolánek.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání