Bitcoinové transakce spotřebují více energie než Nigérie za celý rok
Díky vzestupu kurzu bitcoinu se této kryptoměně dostává stále větší mediální a veřejné pozornosti. Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung ale upozorňuje na alarmující ekologickou stopu tohoto trendu.
Minulý týden překročila hodnota digitální měny bitcoin hranici sedmi tisíc dolarů, čímž vytvořila nový rekord. Vzrůstající kurz s sebou nese i vyšší nároky na spotřebu elektřiny. K zajištění transakcí je v současnosti potřeba více energie, než stačí zemi jako Nigérie na celý rok. K tomuto závěru dospěl ve svém nejnovějším výpočtu online magazín Digiconomist, který se specializuje na témata spjatá s digitální ekonomikou.
Bitcoin je decentralizovaná kryptoměna, kterou těží tzv. horníci (miners), dnes už propojení do kooperativních spolků (pools), a to tím, že na svých počítačích ověřují transakce a přidávají je do společného registru (blockchainu). Vzhledem k tomu, že bitcoiny může vytěžit jen nejrychlejší z horníků, mezi uživateli roste tlak na stále výkonnější počítače, které spotřebovávají stále více elektrické energie.
Bitcoinové emise
Podle magazínu Digiconomist připadne na těžbu bitcoinů zhruba 0,12 % z globální spotřeby energie. Celá bitcoinová síť v současnosti spotřebuje víc elektřiny, než stačí Nigérii či Ekvádoru na celý rok.
Obrovská energetická náročnost kryptoměny je patrná i ve srovnání s jiným platebním systémem, jako je např. služba placení osobními kartami VISA, u níž platba vyžaduje asi dvacettisíckrát méně energie, než vyžaduje jediná transakce bitcoinu, píše server Business Insider. S tím se pojí také enormně velké množství emisí oxidu uhličitého.
Server Motherboard přišel s informací, že třeba jeden konkrétní bitcoinový „důl“ v Mongolsku, odkázaný na energii z uhelných elektráren, za pouhou hodinu práce zprostředkovaně vyprodukuje stejné množství emisí jako auto, které ujelo 200 000 kilometrů. V souvislosti se změnou klimatu je proto na místě nepřehlížet ekologickou stopu této kryptoměny, uzavírá Motherboard.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.