Bez dat se neobejdeme, ale vzdělávací programy jsou předimenzované, shodují se učitelé dějepisu

30. srpen 2017

Každý rok při výročí invaze sovětských vojsk v roce 1968 někteří novináři uskuteční anketu, která se ptá mladých lidí na detaily události. A každý rok výsledky ukazují, že mládež často nezná správné odpovědi. Měli by žáci znát data a fakta, nebo jde spíš o porozumění kontextu dějinného vývoje? „Nenazval bych to memorováním, ale bez základní faktografie se neobejdeme,“ uvedl v pořadu Pro a proti učitel dějepisu na pražském gymnáziu Miroslav Pešek.

Když nějaké období považuje Pešek za důležité a má k němu dostatek metodických materiálů, zvláště je-li šance promítnout dokument, film nebo číst zdroje, prostor ve výuce k tomu k tomu najde.

Souhlasí s tím, že důležitější než umět odříkat data a jména je znalost širšího kontextu, příčin a důsledků událostí. „Škola je primárně pro studenty, ne pro to, že pana učitele baví třeba Přemyslovci," říká dějepisář.

Rámcové vzdělávací programy pro gymnázia jsou prý tak předimenzované, že stejně musí učitelé část učiva buď ošidit, nebo úplně vypustit.

„Když vypustím mezolit, neolit, čtyři manželky Karla IV., získám prostor pro 1. republiku, události po roce 1989 nebo pro vývoj nacionalismu na území střední Evropy,“ vysvětlil Pešek.

Učitelka češtiny a dějepisu na střední zdravotní škole Martina Jurčeková od svých žáků také data a jména vyžaduje.

„Ne vždy se ale všechna látka stihne probrat, protože hodin máme méně než na gymnáziu,“ přiznává pedagožka. „Základní historické milníky je ale třeba znát.“


Největší strašák pro odborné školy je státní maturita, takže se především snažíme, aby děti odmaturovaly. Žáci tedy využijí znalosti dějepisu spíše u maturity z českého jazyka. Martina Jurčeková

Jsou učitelé svázáni osnovami? „Určitá svoboda tady je, ale pořád máme hodin opravdu velmi málo,“ zdůraznila specifika odborných škol Jurčeková.

Základní témata učí na odborné škole všichni učitelé přibližně stejně. „I podle tématického plánu, aby žák nebo rodič věděl, čím se končí. Takže jsme sešněrováni. Také máme hodin dějepisu opravdu méně.“

„Měla bych špatný pocit, kdyby se žáci o něčem nedozvěděli vůbec. Často odcházejí do praxe, a třeba by nikdy v životě o Lucemburcích neslyšeli. Samozřejmě mohou bez toho žít, ale mám pocit, že na tomto typu školy bych měla žáky vzdělat všeobecně,“ objasnila své pohnutky Martina Jurčeková.

autoři: pdu , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.