Azyl pro tasmánské čerty a vrácené poklady z Machu Picchu

24. listopad 2012

Sčítání ohrožených sviňuch v Číně, nový rohatý dinosaurus z Kanady a objevy kleťské observatoře.

Čínští vědci zahájili sčítání sviňuch hladkohřbetých ve vodách nejdelší čínské řeky Jang-c’-ťiang. Při posledním sčítání před šesti lety tam žilo asi 1800 těchto kytovců, kterým Číňané přezdívají “vodní prase”. Panují obavy, že zhruba do 15 let by mohl sviňuchy postihnout stejný osud jako delfíny říční, kteří zcela vyhynuli v roce 2006. Život v řece Jang-c’-ťiang ohrožují lodě a sítě rybářů, špinavá voda i mizející zdroje potravy.

Jedním z nejohroženějších vačnatců světa je ďábel medvědovitý z ostrova Tasmánie, známý i jako tasmánský čert. Zvířata decimuje smrtelná forma rakoviny, která postihuje především tlamu. Ďáblové spolu často bojují a kořist nebo teritoria a nemoc se tak nezadržitelně šíří. Australští vědci se proto rozhodli vytvořit na ostrůvku Maria u Tasmánie kolonii zdravých jedinců, která jednou může posloužit jako genobanka pro obnovu druhu.

Kanadští vědci objevili nový druh rohatého býložravého dinosaura, příbuzného známých triceratopsů. K popisu druhu Xenoceratops foremostensis posloužily pozůstatky tří jedinců, objevené roku 1958 v provincii Alberta a uchovávané v Muzeu přírodních věd v Ottawě. Xenoceratops je největší a také nejstarší z rodiny kanadských rohatých ještěrů. Od hlavy ke špičce ocasu měřil přibližně 20 metrů; žil asi před 78 miliony lety.

Hiram Bingham v ruinách Machu Picchu. Ručně kolorovaný snímek na skleněné desce z roku 1911.

Všechny předměty, které americký cestovatel a výzkumník Hiram Bingham před sto lety objevil nebo vykopal ve známém inckém městě Machu Picchu, a které měla od té doby v držení americká Yaleova univerzita, se vrátily domů do Peru. Poslední zásilka keramiky a dalších předmětů dorazila před několika dny do města Cuzco. Nejlepší kusy celé kolekce, která čítá zhruba 35 000 položek, budou vystaveny v tamním muzeu.

Hvězdárna České Budějovice s pobočkou na Kleti, nejvyšším vrchu Blanského lesa, objevila za dobu své existence 997 planetek a čtyři komety. Svou roli při tom jistě sehrála nadmořská výška, ve které hvězdárna leží; 1070 metrů nad mořem jí zajišťuje dostatek jasných nocí i v čase inverzí. Navíc je hvězdárna vybavena druhým největším dalekohledem u nás - teleskop Klenot má zrcadlo o průměru jeden metr.

Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 48/2012, 24. – 30. listopadu.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio