Arktičtí „jednorožci“ usvědčili klimatology z omylu
Myšlenka využít pro výzkum oceánů mořské savce vybavené měřícím zařízením není nová – Jižní oceán už zkoumají rypouši sloní a vody kolem Grónska tuleni vousatí. Teď poprvé se ale do hry zapojili i „mořští jednorožci“ narvalové.
Až 6 metrů dlouhý kytovec narval (Monodon monoceros) žije kolem severního pólu. Samcům a občas i samicím prorůstá horní čelistí až 2,5 metru dlouhý spirálovitě vinutý zub, který byl v minulosti považován za roh jednorožce a připisovaly se mu magické vlastnosti. V moderní době se „mořští jednorožci“ zapojili do klimatologického výzkumu. Tým amerických a grónských vědců si vybral stádo 14 narvalů z Baffinova zálivu, který leží mezi Atlantikem a Severním ledovým oceánem. Vědci narvalům připevnili na těla zařízení, které sleduje teplotu vody a údaje spolu s polohou zvířete vysílá přes satelit.
Zimní Baffinův záliv je pro tradiční průzkum pomocí helikoptér nepřístupný a teploty vody proto vědci pouze odhadovali na základě údajů naměřených na stovky kilometrů vzdálených místech. Narvalové, kteří se pod led potápějí do hloubky skoro 2000 metrů, dokazují, že odhady klimatologů pro Baffinův záliv ve dvou směrech nesedí. Zaprvé, vědci podcenili průměrnou zimní teplotu vody, která je oproti odhadům téměř o 1 stupeň Celsia vyšší a dosahuje teploty až 4,6 stupně Celsia. Co naopak přecenili, je povrchová vrstva vody, která mořský led chrání před ohříváním z hloubek. Tato izoterma je podle údajů získaných narvaly o 50 až 80 metrů tenčí, než předpokládaly modely. Výsledky studie tak klimatology usvědčily z omylu. Zároveň však potvrzují, že trend oteplování Baffinova zálivu, který dokumentovaly dřívější studie zpracovávané v letních měsících, nadále pokračuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
