Apolena Rychlíková: Zmrazení platů státních zaměstnanců za časů vysoké inflace a rostoucích nákladů na energie může být velkou ránou

7. leden 2022

Vláda minulý týden oznámila svůj záměr zmrazit platy většiny státních úředníků a ústavních činitelů. Výjimku tvoří pouze učitelé a zdravotníci spadající pod tabulkové platy, u kterých se řešila například míra nasazení v boji s koronavirem. Učitelé si tak polepší o dvě procenta, zdravotníci o šest. Platy pracovníků v sociálních službách pak v příštím roce stoupnou o 700 korun.

Rozhodnutí vlády Petra Fialy (ODS) se nejvíce dotkne zaměstnanců v nižších platových třídách – mezi ně patří třeba kuchařky ve školních jídelnách, lidé na hygienách, knihovníci a knihovnice nebo zaměstnanci Úřadů práce.

Čtěte také

„Jejich“ odborový svaz se už proti zmrazení ohradil a v otevřeném dopise ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) odbory píší, že dělení na různé typy státních zaměstnanců je nedůstojné. Upozorňují také, že řada zaměstnanců úřadů práce jsou zároveň příjemci dávkové pomoci. Lidi za přepážkami „pracáků“ totiž spadají do deváté platové třídy a jejich platy patří k těm nižším. Průměrný státní výdaj na jedno místo úřadu práce je potom 30 tisíc korun.

Ke kritice předsedy podnikového výboru odborových organizací při Úřadu práce Jana Dudka se posléze přidali také odbory zaměstnankyň a zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a požádaly ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, aby přehodnotil rozhodnutí vlády.

„Naši práci navíc krutě ovlivnila koronavirová pandemie, ve které mimo běžné agendy musíme zvládat nejen nárůst nemocenských dávek a ošetřovného, ale i změny ve výběru pojistného a agendách OSVČ,“ upozorňují.

Problémem jsou nízké mzdy

Situaci také komplikuje to, že letos čelíme rekordní inflaci včetně významného nárůstu cen za energie, což negativně ovlivňuje výdaje významné části českých domácností. Zmrazení kritizuje i předseda odborového svazu Josef Středula, podle kterého lidé za špatnou ekonomickou situaci státu nemohou a čelí dnes řadě problémů.

Čtěte také

Z řad odborů zaznívají hlasy, že hygienici, městská policie nebo právě lidé na úřadech patří také k „první linii“. Ekonomické dopady koronavirové pandemie přivedly část lidí do situace, kdy bylo třeba žádat o pomoc v podobě dávek, což zaměstnance tvrdě zasáhlo.

Podle odborářů by navíc stát měl jít příkladem. A v tom mají určitě pravdu: mzdová a platová realita v Česku není v porovnání se západní Evropou, kam údajně chceme patřit, ani trochu dobrá. Průměrné platy ve veřejném sektoru jsou navíc z hlediska celé řady platových tříd nevypovídající – průměr táhnou nahoru vysoké platy horního procenta úředníků, ale nižší platové třídy mají dnes opravdu problém vyjít.

Navíc to jsou zaměstnanci veřejné sféry, kteří častěji musí mít vyšší kvalifikaci ve vzdělání. Pokud chce stát mít špičkové učitele, učitelky, zdravotnický personál, ale i úředníky a úřednice, musí soukromému sektoru konkurovat a umět „své“ lidi ocenit a podpořit je finančně. Je to jedna z cest, jak zamezit odlivu mozků – do zahraničí, ale i mimo veřejný sektor. V neposlední řadě je nutné myslet i na stávající ekonomickou realitu, která je pro dost lidí tristní.

Apolena Rychlíková

Na straně jedné stát zmrazí platy, čímž šetří částku pěti miliard, na straně druhé uvolňuje podmínky pro žádosti o dávky, protože zuří hned několik krizí naráz, čímž výdaje státu porostou. Je to nekoncepční a nejspíš i neefektivní.

Problém u nás totiž skutečně představují nízké mzdy a platy obecně. Vždyť čtvrtina domácností by neměla na jednorázový výdaj ve výši 12 tisíc korun. Bylo by naivní si myslet, že mezi těmito 25 procenty nefigurují třeba státní zaměstnanci a úředníci – určitě ano.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.