Apolena Rychlíková: Masový turismus škodí městu i lidem v jeho okolí

5. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Některá města už začala pronajímání bytů přes Airbnb zakazovat

Jakmile se v důsledků pandemie koronaviru uzavřely hranice, utichl veškerý turistický ruch.

Hotely jsou prázdné a stejně tak i stovky bytů, které ještě před časem sloužily ke krátkodobým pronájmům. A tak se pomalu začínají vracet na trh s dlouhodobými pronájmy. Stačí letmá návštěva realitních serverů a můžeme zahlédnout stovky podobně vypadajících bytů – s unifikovaným zařízením, nabízených za překvapivě nízké částky v samém centru Prahy. Ovšem jen na pár měsíců.

Čtěte také

Objevují se také informace, že díky přílivu nových bytů na dlouhodobý trh poletí ceny nájmů dolů. Nové byty jsou skutečně nabízené za nižší ceny, je jich najednou dost a tím se významně snížil průměr, za který se byty v Praze nabízejí.

Ti, kteří už v drahých nájmech bydlí, z toho ale zatím žádný užitek nemají. Minimálně tak najednou vidíme, jak vychýlený byl celý systém takzvané sdílené ekonomiky, kolik bytů odsával i na čem přesně byl postavený. Tvrdý byznys se stovkami bytů se ale nyní hroutí.

I tak ale firmy zaměřené na turisty nejspíš věří, že se brzy vše vrátí do normálu. I proto své nemovitosti nabízejí pouze na dva až čtyři měsíce. To zrovna žádné jistoty nenabízí a působí to spíš jako vyděšená snaha kritické období alespoň nějak překlenout. I kdyby ale část bytů na dlouhodobém trhu zůstala, není tu žádná jistota, že se růst nájmů nedá za čas zase do pohybu. Pokud tomu tak skutečně bude, dojde k tomu spíš v důsledku ekonomické krize – v ní nájmy vždy stagnují.

Hotely pro lidi v nouzi

Podle Českého statistické úřadu se počet návštěvníků Prahy zvedl od roku 2012 o čtyřicet procent. Jenže byty na krátkodobé pronájmy se do statistik zahrnout nedají. K osmi milionům turistů si tak můžeme přičíst klidně další čtyři miliony lidí, kteří se ubytovali v turistických bytech. Oficiální čísla mluví pouze o hotelech. A i ty jsou dnes prázdné.

Čtěte také

Toho využil pražský magistrát. Po vzoru řady západních měst, jako je Londýn, Chicago nebo Paříž, začal hotely pronajímat jako noclehárny pro lidi z ulice nebo v nejistém bydlení. V hotelech a hostelech budou kromě nich přítomni i sociální odborníci z renomovaných organizací, jako jsou Naděje, Armáda spásy či Charita, s podporou menších služeb a dobrovolníků.

Cílem opatření je zamezit šíření koronaviru mezi lidmi na ulici. To s sebou nese – kromě ochrany samotných ohrožených skupin obyvatel – i zodpovědnější přístup ke zbytku společnosti. Rychlé šíření nákazy mezi lidmi na okraji by bylo nejspíš zničující i pro takzvanou většinu, a je tedy dobře, že magistrát podniká kroky k tomu, aby úplně všechny chránil.

Apolena Rychlíková

Kromě bezpečnostního hlediska mají tato opatření i obyčejně lidský rozměr: jsou sympatickým projevem solidarity namířeným k těm nejslabším. I to je dnes potřeba. Jak se nyní hotely plní těmi, kteří dnes naši pomoc akutně potřebují, vyvstává i otázka: Nemělo by smysl přesně takto využívat i některé „Airbnb byty“? A spolu s tím opakovaně zdůrazňovat, že by se masový turismus do své původní podoby prostě už nikdy neměl vracet. Není to totiž zjevně zdravé – pro lidi ani pro město.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

autor: Apolena Rychlíková | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související