Antipsychotika dočasně zmenšují mozek

Zhoršená koordinace pohybu, třas a „neklidné“ končetiny. To jsou vedlejší příznaky, které mohou provázet zejména první fáze léčby schizofrenie. Nevyhnuli se jim ani zdraví lidé, kteří se zúčastnili studie vedlejších účinků léku haloperidolu, které se schizofrenikům běžně předepisuje. Už pouhé dvě hodiny po injekci této látky se u dobrovolníků objevily motorické problémy. Skenování mozku funkční magnetickou rezonancí ukázalo, že souvisejí se zmenšením objemu šedé hmoty v oblasti nazývané striatum, která řídí pohyby.

Podobné změny vědci viděli už předtím, ale rychlost tak výrazné remodelace mozku je zarazila. Až dosud se totiž domnívali, že za tak krátký čas může dojít pouze k chemickým změnám, a na ty fyzické mozek potřebuje přinejmenším pár dní. Stejně jako jiná antipsychotika, i haloperidol blokuje receptor D2, který je citlivý na neurotransmiter dopamin. Striatum obsahuje receptorů D2 velké množství, ale dosud nikdo nezaznamenal, že by jejich blokace vedla z rychlým změnám struktury mozku.

Efekt byl ale jenom dočasný - během několika dní po experimentu se objem mozku dobrovolníků vrátil na svou původní úroveň. Tento výsledek může podle vědců uklidnit lidi, kteří se obávají, že jim léky zničí mozkové buňky. Mozkové neurony se neobnovují, takže pokud by lék některé z nich zahubil, nebyl by návrat k původnímu objemu možný. Vědci se domnívají, že příčinou zmenšení objemu je spíš dočasné snížení počtu synapsí (funkčních spojení, kterými mezi sebou jednotlivé neurony komunikují). Podezření mají především na protein BDNF, který se účastní vzniku synapsí a u pokusných myší mizí po aplikaci antipsychotických látek.

Zdroj: Nature News