Antibiotika posilují pneumokoky

24. září 2010

Léčba antibiotiky může mít celkem paradoxní účinek na původce závažných zánětlivých onemocnění. Bakterie Streptococcus pneumoniae pod jejich vlivem mobilizuje mechanismy, které ji dovolí přijímat z okolí cizí dědičnou informaci. Bakterie se tak může domoci zcela nových vlastností, kromě jiného i odolnosti k antibiotikům či razantnější útočné síly.

Bakterii Streptococcus pneumoniae, označovanou zkráceně jako pneumokok, hostí v nose a krku každý třetí obyvatel Země. Obvykle se to obejde bez větších potíží, ale někdy přeroste host svému hostiteli přes hlavu, a vyvolá zánětlivé onemocnění. Na jeho vrub padají záněty středního ucha, zápaly plic, záněty mozkových blan či otravy krve. Po infekci pneumokokem často onemocní děti. Světová zdravotnická organizace každoročně označuje tuto bakterii za viníka smrti tří milionů dětí.

Síla bakterie Streptococcus pneumoniae se projevuje v těžkých časech. Tehdy se pneumokok uvádí do stavu, kdy je s to přijmout zlomky cizí DNA ze svého okolí a vložit je do vlastní dědičné informace. Často se tak domůže zcela nové a pro něj nadmíru výhodné vlastností. O materiál pro podobné "geneticko-inženýrské" triky nemá nouzi. V jeho životním prostředí se nacházejí zbytky odumřelých virů, cizích bakterií i buněk hostitele včetně různě velkých zlomků jejich DNA. Pneumokok však nespoléhá jen na slepou náhodu. Bakterie připravená k osvojení cizích genů uvolňuje do svého okolí látku schopnou rozložit pneumokoky, které se k přijímání cizí dědičné informace právě nechystají. I od nich si může vypůjčit velmi cenné geny. Díky této schopnosti patří Streptococcus pneumoniae k velmi nebezpečným choroboplodným zárodkům.

K nejúčinnějším zbraním pro boj s pneumokokem patří vedle očkovacích látek antibiotika. Bakterie však díky svému "adopčnímu programu" pro cizí geny získává i dědičné vlohy, které ji proti účinku léků obrní. Pneumokok může vyjít ze střetu s antibiotiky dokonce silnější, než do něj vstoupil. Dokazují to výsledky výzkumu francouzských mikrobiologů vedených Jeanem-Pierrem Claverysem. Tým z univerzity v Toulouse je zveřejnil v prestižním vědeckém týdeníku Science.

Claverys a jeho kolegové působili v laboratoři na pneumokoky několika různými antibiotiky. Použili i velmi účinné léky, poškozující dědičnou informaci bakterií. I s tím si pneumokok poradí. Bakterie reaguje na silný stres vyvolaný antibiotikem velmi intenzivní přípravou na příjem cizorodé dědičné informace. Mobilizuje ve svých buňkách molekuly, které jí umožní osvojení cizích genů. Zároveň rozpoutá masové vraždění všech pneumokoků v okolí. Má přitom celkem slušnou šanci, že tak nahradí poškozené úseky DNA a zároveň získá na odolnosti k antibiotiku a posílí ničivé účinky pro napadený organismus.

Autoři studie zdůrazňují nutnost nasazovat antibiotika jen ve zdůvodněných případech a dbát pečlivě na jejich správné užívání. Každá liknavost či pochybení může bakteriím Streptococcus pneumoniae hrát do not a proměnit je v původce chorob, kteří jsou ještě odolnější a nebezpečnější.

Spustit audio