Analýza volebního programu ODS
Řečeno s politology, volby do Evropského parlamentu jsou volbami druhého řádu. Nerozhoduje se v nich ani o budoucí vládě, ani o výši daní, ani o rozdělování veřejných prostředků, ale jen o dvou desítkách členů více než sedmisethlavého orgánu, o jehož pravomocích nemá v České republice konkrétní představu skoro nikdo - a těch několik málo zasvěcenců ví, že žádné velké nejsou.
Kandidujícím subjektům tak v rámci kampaně pro volby do Evropského parlamentu nezbývá než nabídnout voličům témata náhradní: domácí politické půtky, samozřejmě ekonomickou krizi a některé alespoň nádavkem představu o dalším směřování evropské integrace. O té sice štrasbursko-bruselské plénum prakticky nerozhoduje, ale konec konců, nějak to s tematikou voleb do Evropského parlamentu souvisí.
Zmiňuji tuto poměrně známou věc hned na úvod proto, že nejeden z momentů, na které upozorním v souvislosti s europrogramem Občanské demokratické strany, lze vztáhnout k většině dalších kandidujících subjektů.
Ale pojďme už k programu ODS. Na první pohled je znát, že se strana poučila z neúspěchu v krajských volbách. Nabízený program, reklamní kampaň, vystupování stranických špiček - to vše se tentokrát spojuje do uceleného tvaru se stejnými hesly a jednotným grafickým stylem. Strana už se v kampani nestydí za svého předsedu a inspirována podzimním výpraskem, přijala do volebního arzenálu zbraň politického negativismu.
Hned v úvodním slově nám tak Mirek Topolánek vysvětlí, že se v evropských volbách ve skutečnosti rozhoduje mezi svobodou spolu s odpovědností a návratem ke starým pořádkům a k populismu. To první spojuje s opravdovým evropanstvím, to druhé s pošilháváním na východ. Pak vypočte úspěchy svého evropského předsednictví - a vzápětí připomene, kdo že to zabránil jeho pokračování, kdo nenávratně poškodil postavení naší země v Evropě a kdo vrhl Českou republiku zpět směrem na východ. Společné hlasování socialistů a komunistů to bylo, píše Mirek Topolánek - a připravuje tak půdu volebnímu lídrovi Janu Zahradilovi. Ten jednak znovu převypráví příběh o oranžovo-rudé zradě národních zájmů a jednak zaútočí na sociální demokracii zbraní tvrdého kalibru: ve svém programu prý jen opisuje program Evropské strany sociálně demokratické a nenabízí nic vlastního pro české občany. Není to tak úplně spravedlivé. Jednak společný manifest socialistů nezabírá ani polovinu programu ČSSD, jednak toho sama ODS zase až tak moc o svých představách neprozrazuje.
Kam až se má Evropa rozšířit? Co si ODS myslí o budoucím rozpočtu Evropské unie, o kterém bude volený parlament rozhodovat? Kterým směrem chce ovlivňovat tvorbu evropské legislativy? Po četbě programu těžko říct.
Zato v něm ODS představuje vizi dvou cest pro Evropskou unii. První z nich, úzce integrovaný "stát Evropa", občanští demokraté odmítají a přimlouvají se za cestu druhou. Chtějí prý Evropskou unii vytvářet jako pružný, ekonomicky otevřený a dále se rozšiřující celek, který povede ke koncepci flexibilní či variabilní integrace. Přeloženo do češtiny: když se nám to hodí do krámu, budeme spolupracovat - když ne, tak s námi nepočítejte. A znovupřeloženo zpět do newspeaku občanských demokratů: budeme hledat správný mix národního a evropského přístupu.
Ani to ale není ústřední tezí volebního programu Občanské demokratické strany. Tou je do omrzení opakované heslo "řešení místo strašení", které se vztahuje zejména k ekonomické krizi. Pojďme tedy nakrátko přijmout představu, kterou nám ostatně podsouvají i další kandidáti do Evropského parlamentu, totiž že se v těchto volbách skutečně rozhodne o tom, jak vyřešit celosvětovou ekonomickou krizi. Jaké řešení místo strašení tedy ODS nabízí?
Klíčová je podle ní pružnost a akceschopnost, dokonce prý důležitější než velikost celku, jehož je stát součástí. Evropská debata o řešení finanční a ekonomické krize podle ODS potvrdila, že velikost Unie není řešením, ale naopak příčinou problémů. Průvodním jevem velkých krizí je pro občanské demokraty rozpad příliš velkých hospodářských celků a příliš složitých transakčních a kontrolních systémů. Proto dospívají k závěru, že projekt Evropské unie do značné míry vyčerpal svůj sjednocující potenciál. Připomínají v této souvislosti, že členské země při boji s krizí volí své vlastní cesty, pokud se jim společná evropská cesta nehodí. A znovu opakují, že tímto tématem není třeba strašit. Analýza je to možná hezká, jenže kde je to řešení, se kterým ODS přichází?
Program občanských demokratů nabízí pět témat, která v současné době považují za zásadní: Jak se budeme potýkat s ekonomickou krizí. Jak ubráníme vysokou zaměstnanost a životní úroveň občanů. Jak vybudujeme spravedlivý sociální systém. Jak zajistíme energetickou bezpečnost. Jak budeme Českou republiku a její zájmy hájit v Evropské unii. Pět témat, pět otevřených otázek. A ono řešení? Správný mix národního a evropského přístupu. ODS sebevědomě tvrdí, že ho zná. Ale dokáže tím přesvědčit voliče?
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.