Amonity zahubila vybíravost

Chobotnicím, loděnkám a sépiím příbuzní amoniti se objevili před 400 miliony let. Fosilie jejich zavinutých schránek patří k těm nejhojnějším, ale navzdory tomu se až dodneška pořádně nevědělo, čím se tito mořští živočichové vlastně živili. Běžné metody analýzy jejich křehké ústní ústrojí, z něhož by se dalo usuzovat na potravní specializaci, nepřežije. Průlom nyní přineslo zkoumání fosilií rodu Baculites, který žil asi před 76 miliony let.

Mezinárodní tým vědců využil synchrotronový zdroj a rentgenovou mikrotomografii, která v současnosti představuje nejcitlivější nedestruktivní výzkumnou metodu. Ze získaných dat vědci vytvořili digitální trojrozměrné modely čelistí. Ukazují, že horní čelist byla oproti spodní asi poloviční a vepředu tupá. Od ostrého zobáku moderních hlavonožců se tedy ústa amonitů velmi lišila. Anatomie takových čelistí naznačuje, že amoniti se živili výhradně několikamilimetrovým planktonem. Uvnitř čelistí se našly zbytky larvy plže a několika droboučkých korýšů.

Tato potravní specializace je podle vědců důvodem toho, proč amoniti před 65,5 miliony let vyhynuli. Období velkého vymírání na hranici křídy a třetihor, které smetlo dinosaury, se těžce podepsalo i na planktonu. Amoniti nebyli schopni najít si náhradní zdroj potravy a jednoduše vyhladověli k smrti. Je však možné, že jejich ústup ze slávy umožnil vznik moderních požíračů planktonu, jako jsou například velryby.

Zdroj: American Museum of natural History