Američtí Republikáni doufají v Bushovo znovuzvolení, Demokraté hledají sami sebe

O tom, zda bude Bush junior po další čtyři roky bydlet na jedné z nejexkluzivnějších adres na světě, rozhodnou američtí voliči, sice až příští rok, předvolební kampaň je však během na dlouhou trať, což Bushovi poradci velmi dobře vědí. Stejně jako to, že boj o hlasy voličů se přímo dotýká jen omezeného množství Američanů.

Velká část z nich je totiž již předem rozhodnuta, koho bude volit. Podle statistik, zhruba třicet procent obyvatel Spojených států pravidelně volí Republikány a přibližně třicet dva procent se potom označuje za Demokraty, což v praxi znamená, že svůj hlas vždy odevzdává právě této straně. Každá volební kampaň je proto zaměřena především na voliče ještě nerozhodnuté. Dále bývá jejím cílem snaha přetáhnout skalní voliče druhé strany a v neposlední řadě oslovit nevoliče. A jak si vlastně v současnosti stojí obě hlavní politické strany americké politiky, tedy Republikáni a Demokraté?

Republikáni mohou být navýsost spokojeni. Kromě Bílého domu kontrolují i Sněmovnu reprezentantů a většinu mají také v Senátu. Podle Johna Pitneye, politologa z americké Claremont College, kterého ve svém pondělním vydání cituje Intarnational Herald Tribune, sbírají Republikáni u americké veřejnosti body zejména tradičním důrazem na národní bezpečnost. Vzhledem k událostem z 11. Září a také nedávné sérii sebevražedných atentátů v Saudské Arábii zaměřených na americké cíle, lze očekávat, že z obav Američanů o vlastní bezpečnost bude Republikánská strana těžit i nadále.

Volební stratégové kolem George Bushe se však také chtějí vyvarovat chyb, které udělal Bush senior, když vyhrál první válku v Perském zálivu, vzápětí ale prohrál klání o prezidentský úřad. Voliči totiž tehdy měli pocit, že ho nezajímá nepříznivý stav amerického hospodářství. V kampani současného prezidenta tak má hrát domácí politika důležitou roli. Přesto jedna věc nasvědčuje tomu, že téma národní bezpečnosti, by v Bushově tažení za znovuzvolení, přece jen mohlo hrát prim.

Podle britského Guardianu, totiž Republikáni příští rok hodlají uspořádat svůj sjezd, z něhož má vzejít oficiální kandidát na prezidenta, neobvykle pozdě. A sice na přelomu srpna a září. Tedy jen pár dní před třetím výročím teroristických útoků na New York a Washington. Nejmenovaný zdroj, blízký Bílému domu, který list cituje, tvrdí, že to je součást volební strategie.

Situace v táboře amerických Demokratů je, oproti tomu, zcela jiná. Demokraté postrádají jednotnost, schopnost vyslat jasný a koherentní vzkaz voličům a také dostatek finančních prostředků, aby mohli soutěžit s Republikány, napsal v úterý International Herald Tribune. Strana, podle něj, věnuje většinu své energie, obhajobě úspěchů, kterých dosáhla v minulosti, například v oblasti sociálního pojištění, nebo zdravotnictví.

Deník dále soudí, že Demokraté se příliš soustředili na témata v krátkodobém horizontu, místo aby jasně zformulovali svou vlastní identitu. Zaměřili se také především na své věrné příznivce a nesnažili se dostatečně oslovit voliče středu, nebo dokonce "přetáhnout" některé Republikány. A velkým problémem Demokratů navíc zůstává nepříznivá finanční situace. Podle informací amerického listu přišlo v letech 2001 až 2002 na účty federálních republikánských organizací na příspěvcích zhruba čtyři sta čtyřicet milionů dolarů. V případě Demokratů to bylo zhruba o polovinu méně. Jen necelých dvě stě dvacet milionů. Prezidentské volby se však v Americe konají až za rok a půl a do té doby se ještě může vše změnit.