Americký prezident Bill Clinton v Evropě

O Billu Clintonovi se někdy říká, že co se Evropy týče, přišel vlastně k hotovému: když byl v listopadu 1992 poprvé zvolen prezidentem bylo už po pádu železné opony a někdejší velký utlačovatel Východu a hrozba Západu-Sovětský svaz-už neexistoval.

Také problém dvou německých států byl už jejich sloučením úspěšně vyřešen. Mnoho Američanů - a také Evropanů- očekávalo, že se nyní Spojené státy z Evropy stáhnou. Místo toho byly opět zatahovány do jejích problémů - totiž do balkánské krize. Její první ohnisko-Bosnu- pomohl Washington uhasit jednáním a mírovou smlouvou z Daytonu.

Řešení druhého problému-Kosova- se však neobešlo bez nasazení vojenské síly NATA, čehož byly Spojené státy hlavním iniciátorem.

Největším příspěvkem Billa Clintona k novodobým evropským dějinám je ovšem rozšíření Severoatlantického obranného společenství směrem na východ o tři bývalé členy Varšavského paktu. A další stojí v řadě.... Stejný zájem je mezi nimi i o členství v Evropské unii, což Washington za úřadování Billa Clintona silně podporoval.

Změny, kterými Evropa prošla za posledních osm let, tedy v době Clintonova prezidentství, se odrazí i v programu jeho poslední cesty coby prezidenta Spojených států do několika evropských zemí.

Jak řekl Sam Berger, Clintonův poradce v otázkách národní bezpečnosti na pondělní tiskové konferenci: "Tato cesta je, alespoň zčásti, příležitostí bilancovat pokrok kterého se dosáhlo, zejména co se týče prezidentovy vize z ledna 1994-pokojné, nerozdělené, demokratické Evropy.

Je to však také příležitost soustředit se na dosud nevyřešené problémy, což jsou jednak integrace jihovýchodní Evropy, jednak budování moderního demokratického Ruska," řekl Sam Berger. Stejný program zdůraznil, i sám americký prezident v úterý ráno, po svém příletu do Portugalska, které v tomto období předsedá Evropské unii a na jehož půdě se ve středu koná americko-evropský summit.

Také v pondělí, ve svém projevu k americkému svátku Memorial Day, kdy si lidé ve Spojených státech připomínají své padlé v obou světových válkách, prezident Clinton hovořil o symbolice své cesty jako bilancování demokratických změn, k nimž došlo od roku 1992.

Jeho návštěva Berlína bude první návštěvou amerického prezidenta v novém hlavním sjednoceném městě Německa. V Moskvě bude prvním americkým prezidentem, který promluví před demokraticky zvoleným ruským parlamentem.

"Tak jako jsme podporovali tyto změny, tak budeme usilovat o změny větší a hlubší," prohlásil Clinton. Uznáním jeho zásluh o tyto změny bude páteční udělení ceny Karla Velikého v Cáchách, za přinos k světovému míru a evropskému sjednocení.

Evropské budoucnosti se pak bude týkat Clintonova berlínská schůzka s dalšími představiteli centristických stran, na konferenci o třetí cestě mezi tvrdým tržním kapitalismem a programem dnes už příliš nákladné sociální péče levicových stran.