Američané zvolili nový kongres

8. listopad 2006

Už po stodesáté volili v úterý Američané své zástupce do kongresu. O přízeň voličů se ucházeli kandidáti na všech 435 křesel v dolní sněmovně, zvané Sněmovna reprezentantů, a v Senátu šlo o výměnu či potvrzení jedné třetiny senátorů, tedy o 33 křesel. Zároveň se v 36ti státech unie konaly volby guvernérů.

I když všechny výsledky voleb nejsou ještě zcela známy, neboť na několika místech bude zjevně probíhat přepočítávání, je už jasné, že se experti nemýlili, když po dvanáctileté nadvládě Republikánů ve Sněmovně reprezentantů předpovídali vítězství Demokratické straně. Už od středečního rána, kdy byly oznámeny výsledky ve státech východního pobřeží, bylo jasné, že jelikož její kandidáti dokázali Republikánské straně doslova sebrat 24 křesel, budou mít nyní většinu.

V senátních volbách byly předběžné výsledky méně jednoznačné. Aby Demokraté získali většinu, potřebovali Republikánům sebrat šest křesel. Získali čtyři, ale ve dvou dalších státech, tedy ve Virginii a v Montaně byly výsledky příliš těsné. Přepočítávání - pokud k němu bude muset dojít -- však bude podle platných procedurálních zvyklostí možné až po oznámení oficiálních výsledků 27. listopadu.

Jak už řečeno, bez ohledu na možné přepočítávání je však jasné, že vládnoucí Republikáni utrpěli očekávanou porážku. Jejich pravděpodobný prezidentský kandidát senátor John McCain se už nechal slyšet, že výsledek voleb by měl stranu probudit k větší aktivitě a k volební odvetě v roce 2008. Demokraté zas slibují, že jejich převaha ve Sněmovně reprezentantů povede k novému nasměrování politiky doma i ve světě. To je i přáním nové předsedkyně Sněmovny reprezentantů - takto vůbec první ženy v této funkci - levicové Demokratky Nancy Pelosiové. Ta prohlásila, že volby potvrdily, že Američané mají dost politiky vlády prezidenta Bushe v Iráku a tvrdila, že co tam Američané dělají k ničemu nevede a je nutná změna kurzu.

Prezident Bush už také Demokratům přiznal vítězství, když ústy mluvčího Bílého domu Snowa prohlásil, že je jasné, že Demokraté budou Sněmovnu reprezentantů kontrolovat a že on se těší na to - cituji - "Jak s jejich vůdci budeme spolupracovat na záležitostech, které vévodí politické agendě, včetně toho jak zvítězit ve válce v Iráku, v širší válce proti terorismu a jak udržovat kurz ekonomiky na cestě růstu."

Političtí pozorovatelé zdůrazňují, že Prezident Bush se nyní ocitá v situaci v jaké byl kdysi v posledních letech vlády jeho republikánský předchůdce prezident Reagan. Jelikož však americké zahraniční politice prezident tradičně vévodí -- a jak známo, Reagan dokázal v oněch dvou posledních letech na mezinárodní scéně více než kdykoli předtím -- bude na Bushovi, o němž se tvrdí, že se dokáže lépe pohybovat právě v palbě opoziční kritiky, aby to nyní prokázal.

Jak však také například připomíná i s Demokraty tradičně sympatizující deník New York Times, Bush dokázal být efektivní v oslovování své vlastní voličské základny a nikoli všech Američanů, což Republikánům pomohlo volby prohrát.

Mezi problémy Republikánů, které ovšem také výrazně přispěly k jejich porážce, jak se shoduje i většina pozorovatelů, patřily i různé korupční a jiné skandály a vše to, co tradičně v demokraciích provází příliš dlouhou - tedy v Americe dvanáctiletou nadvládu jedné politické strany v kongresu, včetně únavy voličů. Pozorovatelé ovšem také naznačují, že mnozí Demokraté se za tak dlouhý čas v opozici sice naučili vládu skvěle kritizovat, avšak sami poněkud pozapomněli jak předkládat konkrétní plány, jak tedy věci dělat jinak a lépe. Co se týče například Iráku, ani většina Demokratů nepožaduje okamžité stažení amerických vojsk, neboť jednak kdysi také hlasovali pro svržení Saddáma, a i dnes si jsou vědomi nerealističnosti a nebezpečnosti požadavků některých levicových kolegů na okamžitý odchod, zvláště když na misi mají mandát OSN.

Je možná dobré také připomenout, že -- v uvozovkách -- "naše" bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová je také Demokratkou a že byla ve své době známa právě svou příslovečnou tvrdostí vůči diktátorským režimům, včetně toho Saddámova.

Závěrem lze už jen konstatovat, že Demokraté vyhráli zaslouženě. Dokázali zjevně vládu tak efektivně kritizovat, že většinu voličů přesvědčili. Je tedy na nich, aby nyní ukázali co umí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: jj
Spustit audio