Američané a Rusové diskutují o jaderné spolupráci
Moskva navrhuje Teheránu výstavbu až šesti nových reaktorů, to by znamenalo druhou jadernou elektrárnu pro tuto zemi. Jde zatím jen o návrh smlouvy o ekonomické spolupráci, který vypracovala ruská strana a který teprve má být nabídnut Iráncům k podpisu.
Zatím není jasné, jak na něj bude Teherán reagovat, jasnější je za to reakce Spojených států. Jak v úterý prohlásil mluvčí Bílého domu, Washington chce mít jistotu, že se - cituji - Rusko bude chovat způsobem, který by nevedl k šíření jaderných zbraní. Spojené státy řadí Irán do skupiny zemí tzv. osy zla a ostře kritizovaly už veškerou dosavadní jadernou spolupráci Ruska s Iránem.
To byl přitom ve hře jen jediný dostavěný reaktor v iránském Bušeru, plánovaný šestinásobný počet reaktorů tak Spojené státy vnímají jako šestinásobné riziko. Američtí představitelé sice na oficiální úrovni reagovali mírně, avšak list Washington Post cituje anonymní vysoce postavený zdroj, podle něhož byla Bushova administrativa rozezlená, rozlícená a nesmírně překvapená ruskými plány. Mluvčí Bílého domu znovu zdůvodnil, proč Spojené státy proti rusko-iránské spolupráci protestují: Irán má prý obrovské energetické zdroje a jeho zájem o jadernou energii tak vyvolává podezření, že to, oč ve skutečnosti jde je vojenský, nikoli civilní jaderný program. Znovu přitom upozornil, že jaderné vyzbrojení Iránu jde proti bezpečnostním zájmům Ruska samotného.
V americkém tisku se objevily zajímavé spekulace, že právě dokončovaný reaktor v iránském Bušeru by mohl otestovat nově přijatou americkou vojenskou doktrínu. Její zásadou je hájit národní bezpečnost systémem preventivních úderů proti cílům, které ji ohrožují.
Podle deníku Washington Post už dokonce američtí a izraelští představitelé jednali o tom, zda je myslitelné, aby byl Bušer během příštích let jedním z takových cílů. Izrael se cítí elektrárnou v Bušeru velmi ohrožen a je odhodlán zabránit jejímu spuštění. Američtí představitelé nicméně popírají, že by uvažovali o Bušeru jako o terči preventivního útoku.
Zajímavé je také to, že ruská vláda návrh spolupráce s Iránem zveřejnila místo, aby jako kdykoli před tím čekala, až se o ní svět dozví.
Někteří pozorovatelé z toho usoudili, že se Moskva snaží zvýšit sázky ve hře o to, kolik ústupků jí bude muset Washington udělat, než se svých plánů vzdá. Moskva si musí uvědomovat, že také pro ni představuje spolupráce s Iránem bezpečnostní riziko a jestliže ho přece podstupuje, pak zřejmě jen z finančních důvodů. Objevují se náznaky, že část americké diplomacie prosazuje, aby právě na této potřebě Moskvy byla založena nová bezpečnostní politika vůči ní, místo sporů vzájemný obchod.
Podle agentury Reuter to byl přinejmenším ekonomický poradce Bushovy administrativy Richard Perle, kdo navrhl, aby Spojené státy odpustily Rusku jeho sovětský dluh výměnou za to, že by Moskva na jadernou spolupráci s Iránem zapomněla. Je ale téměř jisté, že současná návštěva dvou amerických ministrů v Moskvě definitivní tečku za těmito problémy neudělá.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.