Ambasády otevírají cesty pro české vědce

Ministerstvo zahraničních věcí proto vybralo některé ambasády, které se snaží v rámci diplomacie prosadit české badatele a inovativní firmy a umožnit jim tak proniknout na zahraniční trh.

"Jedná se jak o spolupráci vědeckých týmu a zajímá nás také příliv soukromých financí do vědy. To se může dít v rámci komercionalizace inovací v rámci investic do našich startupů," popisuje ředitel ekonomické sekce ministerstva zahraničí Ivan Jukl. Prioritou je prosadit české výzkumné know how v dané zemi.

Jednou ze zemí, kde se to pomalu daří, je Švédsko. Evropský spalační zdroj ve švédském Lundu je jednou z mezinárodních výzkumných institucí, kterou se skandinávská země chlubí. Na budoucím základním a aplikovaném výzkumu se tady mají podílet i čeští vědci z Ústavu jaderné fyziky v Řeži, vysvětluje ředitel instituce Petr Lukáš. "Naše účast spočívá tom, že postavíme jednu měřící stanici a přispějeme vkladem českých firem a českého know how."

Ministerstvo zahraničních věcí právě na vědeckou spolupráci klade důraz na vybraných ambasádách. Stockholm je jedním z velvyslanectví, které se snaží vytvořit pro české vědce dobré podmínky, říká ambasadorka Jana Hynková.

"Naše velvyslanectví bylo vytipováno, jako jedno ze zhruba 15 po celém světě, které by se mělo zabývat větší spoluprací na úrovni věda výzkum inovace."

Podle švédského ministra zahraničních věcí Carla Bildta je česko - švédský výzkum jedním z témat diplomatických jednání. "Shodujeme se na tom, že by měla být spolupráce na výzkumu hlubší a intenzivnější. Myslím, že je tady potenciál pro další vývoj v mnoha oblastech vědy. Jako politici můžeme tímto způsobem vědce podpořit," řekl Carl Bildt při návštěvě bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Petr Zuna, místopředseda české Inženýrské akademie doufá, že se ve Švédsku inspirujeme, například ve vzdělávání učitelů, kteří následně motivují studenty k výzkumu a přírodním vědám.

"Tady je veliký projekt pro učitele, aby je naučili zajímat se děti o technické a přírodovědné obory a případně je vystudovali. U nás je to tak, že například před dvěma lety promovalo pouze 8 učitelů fyziky!"

Stejně postupují česká velvyslanectví například v Berlíně, Bratislavě, Bruselu, Helsinkách, Londýně nebo Paříži. Kromě Švédska je podle ministerstva dobře nastartovaná spolupráce například v Římě, kde se jedná o kosmický výzkum. V Mnichově se česko - německé týmy zaměřují na vývoj nových materiálů.

Stejně tak by se Česká republika mohla podle vědců inspirovat v tom, jak financovat výzkum. Švédsko je totiž jednou ze zemí s nejvyšším podílem veřejných investic do vědy v poměru k velikosti populace. Investice dosahují téměř 3,6% HDP.

Z jedné třetiny financuje výzkum stát, zbytek platí soukromý sektor. Peníze dává také Švédská vládní agentura pro inovační systémy. "Je velmi důležité, že do agentury vláda dává peníze na delší dobu. I průmysl je tak dobře zapojen do financování. Vědci tím získají delší čas na kvalitní inovace a výzkum," vysvětluje rektor Univerzity v Lundu Per Eriksson.

Naopak celkové výdaje na českou vědu a výzkum byly podle posledních statistik v roce 2011 zhruba 71 miliard korun, z nichž 33 miliard korun zaplatily firmy, z veřejných zdrojů šlo zhruba 26 miliard. Celkově tak české investice do výzkumu dosahují zhruba 1,8% HDP.

"Jsme pitomci, protože peníze plýtváme na zbytečné věci a na vědu a výzkum dáváme zoufale málo. Dokonce i Portugalsko dává na vědu více než my. Přitom ty nejúspěšnější státy v Evropě právě investují více," říká předseda TOP 09 a exministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše by se v dalších letech měly některé jiné věci v českém výzkumu změnit. "Průmyslový sektor univerzity a vědu neuživí. Je to také o kultuře, která u nás není na takové výši. Například patent patří vědci, který ho přihlásí. Ti lidé si prostě nedovolí zneužít patentu a financí, které do projektu výzkumné instituce vkládají."