Alexandr Makedonský byl zřejmě otráven

Podle jedné verze zemřel na následky nemírného pití, ale od počátku se také tvrdilo, že jej na slavnostní hostině v Babylóně někdo otrávil. Podle Justina a Curtia Rufa otrávili Alexandra Antipatrovi synové Kassandros a Iollas, zatímco Plútarchos a Arriános se přidržují názoru, že Alexandr nebyl otráven, nýbrž zemřel přirozeným způsobem. Smrt podle této teorie nastala po recidivě malárie, tyfu nebo západonilské horečky.

Alexandr zemřel v paláci Nebúkadnezara II. poté, co jej zachvátila prudká horečka, která jej brzy upoutala na lůžko. Nemohl ani mluvit a po dvanácti dnech byl mrtev. Doktor Leo Schep z novozélandského Národního toxikologického centra tvrdí, že smrtící látkou nemohl být arzén, protože smrt by přišla daleko rychleji.

Deníku New Zealand Herald řekl, že jed mohl pocházet z liliovité rostliny Veratrum album, která je známá pod názvem bílá nebo také nepravá čemeřice. Řekové ji používali v malých dávkách k vyvolávání zvracení, ale pokud byla podána životu nebezpečná dávka, smrt přicházela právě za deset až dvanáct dnů. Hypotéza tudíž odpovídá i zprávě řeckého historika Diodora, podle něhož byl Alexandr zasažen bolestmi poté, co vypil velký pohár neředěného vína k Héraklově poctě.

Otrava veratrem se projevuje náhlou bolestí v zažívacím traktu a pod hrudní kostí. Poté se dostaví zvracení, zpomalení srdeční činnosti, pokles tlaku a svalová ochablost. „Alexandr měl během své nemoci všechny tyto příznaky,“ napsal vědec v medicínském periodiku Clinical Toxicology. Záhadě Alexandrovy smrti se věnoval plných deset let poté, co jej k tomu vyzvala v roce 2003 BBC, která natáčí o pátrání pořad.

„Poprosili mě, zda bych se tomu badatelsky nevěnoval, a já jsem řekl, že to zkusím. V duchu jsem si říkal, že se nedá vůbec nic objevit či vymyslet. K mému velkému překvapení se našlo něco, co do mozaiky známých informací zapadlo,“ řekl deníku. Svou teorii však považuje jen za další z řady hypotéz. „Důkaz nikdy mít nebudeme, s tím se musíme smířit,“ řekl závěrem.

List připomíná, že žádný z pramenů pocházejících z per Alexandrových současníků není zcela spolehlivý, protože všechny obsahují velké množství nevěrohodných údajů. Dnešním historikům činí tedy značné problémy odlišit propagandu a polopravdy od skutečností.

Zpracováno ze zahraničního tisku.