Alexander Tolčinský: Na severu Evropy roste strach z Ruska

Vyvolalo to obavy, jak na tom armáda je a zda by nebylo lepší ukončit 200 let trvající neutralitu a nevstoupit do NATO. Stejně začali uvažovat i v Helsinkách. Jak známo Finsko vedlo na přelomu let1939 a 1940 proti sovětské přesile takzvanou zimní válku, nicméně ač morálně zvítězilo, bylo donuceno věnovat Moskvě část svého území. Během války se obě země ještě několikrát střetly. Po jejím skončení Finsko vedlo politiku nekonfrontace se Sovětským svazem, nicméně ten na rozdíl od svých satelitních zemí nezasahoval do jeho vnitřní politiky.

Alternativním řešením vstupu obou zemí do NATO, které se objevilo v minulých dnech, je vojenská aliance obou neutrálních zemí. Koneckonců část finského obyvatelstva hovoří švédsky, tato řeč je jedním ze dvou oficiálních jazyků v zemi a nejslavnější osoba novodobých finských dějin, maršál Gustav Mannerheim, vůdce finské armády ve zmíněné zimní válce s Rudou armádou, byl etnickým Švédem, který se finsky naučil až v dospělosti. Finsko bylo kdysi součástí obou zemí. Nejprve Švédska a poté Ruska. Myšlenku vojenského souručenství se Švédskem zkoumal průzkum mezi obyvateli Finska. 54 procent dotázaných by bylo pro, 36 procent proti.

Čtěte také

Někdejší poradce současného ruského prezidenta Andrej Illarionov, prohlásil, že by v budoucnu Vladimír Putin mohl zatoužit po znovupřipojení Finska, které Rusko ztratilo v roce 1917. V rozhovoru pro švédský list Svenska Dagbladet Illarionov uvedl, že Putin údajně řekl, že bolševici v minulosti dělali chyby, přičemž za chybu mohl označit i to, že ruští bolševici v roce 1917 deklarovali právo národů říše na sebeurčení, kterého Finové využili.

Teorie, podle které má Putin zálusk i území členské země EU zní divoce, byť odpůrci Ruska mohou namítnout, že myšlenka ruské anexe Krymu byla před půl rokem také nepředstavitelná.

Ve Švédsku průzkum popularity možnosti vojenské aliance s Finskem neproběhl, pod tlakem událostí na Ukrajině ale v zemi vzrostla podpora myšlenky vstupu země do NATO, nicméně odpůrci tohoto kroku o 4 procentní body stále převažují.

Finsko|foto: Evropská komise

O integraci obrany severských zemí už léta usilují Dánsko a Norsko, které jsou členy NATO. Média citují Jussiho Niinista, předsedu finského parlamentního branného výboru. Ten hovoří o třech možnostech kolektivní obrany: spolupráce severských zemí, NATO, nebo dvoustranný švédsko-finský pakt.

Podle studie vypracované ve Švédsku by byla tamní armáda schopna odolávat masivnímu útoku Rusů jen několik dní. Útok by však musel proběhnout přes finské území. Bývalý náčelník finského generálního štábu Gustav Hägglund sousedy uklidňuje.

"Máme jinou historii než země východní Evropy, které byly dobyty a okupovány. Rusové se k nám neodváží. Natloukli by si nos - a vědí to," připomněl Hägglund krvavé střety obou zemí v letech 1939-1944, kterým z finské strany velel již zmíněný maršál Mannerheim. Ale i ten byl po válce na nátlak Moskvy nucen odejít z postu finského prezidenta a zemřel v polo zapomnění ve Švýcarsku. Jeho státního pohřbu v roce 1951 se ve Finsku sice účastnily tisíce jeho občanů, nicméně žádný z nejvyšších představitelů, kteří si nechtěli rozhněvat tehdejší sovětské vedení.