Alexander Tolčinský: Klíčový 16. březen aneb Srbsko před volbami

13. březen 2014

16. března bude datum klíčové nejen pro předčasné parlamentní volby tady v Srbsku. Vyhlásil je prezident Tomislav Nikolič po dohodě s vládní koalicí. Stalo se tak krátce poté, co Srbsko jako kandidátská země zahájilo vstupní rozhovory s Evropskou unií. Vláda nyní potřebuje získat mandát pro provádění jistě nepříjemných systémových zejména hospodářských reforem.

Tématem číslo jedna předvolební kampaně je boj s korupcí a organizovaným zločinem. Slibuje ho zejména hlavní favorit, Srbská pokroková strana. Některé průzkumy hovoří i o tom, že by mohla získat přes 45 procent hlasů a v příštím období by vládla sama. Bez Socialistické strany Srbska současného premiéra Ivici Dačiče, někdejšího blízkého souputníka srbského a jugoslávského prezidenta Miloševiče, který jak známo zemřel při soudním procesu za válečné zločiny v Haagu.

Jedním z důvodů, proč Brusel zahájil s Bělehradem vstupní rozhovory je i skutečnost, že se za asistence evropské unie podařilo normalizovat vztahy s Kosovem, někdejší srbskou provincií s albánskou většinou, která v únoru 2008 jednostranně vyhlásila nezávislost. Loni Bělehrad a Priština uzavřely dohodu o normalizaci vztahů, na jejímž základě poté za podpory srbské vlády proběhly volby do místních samospráv. Vláda v Bělehradě kosovské krajany poprvé v historii vyzývala k účasti.

O Kosovu se ale teď přeci jen znovu mluví. A to je druhý 16. březen. Ve stejný den jako v Srbsku volby proběhne totiž na Krymu, dosavadní autonomní republice Ukrajiny referendum o nezávislosti. Protože v zemi žije ruská většina, předpokládá se, že se hlasující vysloví pro odchod z Ukrajiny a zahájí proces vstupu do Ruské federace. Tamní prezident Vladimír Putin jistě takovému vývoji bránit nebude.

Srbské deníky připomínají verdikt Mezinárodního soudního dvora v Haagu z 22. července 2010, který konstatoval, že vyhlášení nezávislosti Kosova nebylo v rozporu s mezinárodním právem. Iniciátoři krymského referenda se totiž na zmíněný verdikt odvolávají.

Například úvodník bělehradského deníku Politika konstatuje, že Západ v roce 2008 uznáváním nezávislosti Kosova vypustil džina z lahve, takže když si mohli vyhlásit jednostranně samostatnost kosovští Albánci, proč by tak nemohli učinit Rusové na Krymu, kde tvoří většinu populace. Koneckonců Krym se stal součástí Ukrajiny z popudu tehdejšího generálního tajemníka KSSS Nikity Chruščova. Šlo jen o symbolický krok v rámci vnitřních hranic republik Sovětského svazu. Sdělovací prostředky se ptají, kdy vlna separatismu skončí. Oddělí se Skotsko od Velké Británie, nebo některé regiony od Španělska?

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.