Alexander Tolčinský: Inaugurace v Doněcku nebude
Jedno z předvolebních předsevzetí se ukrajinskému prezidentovi splnit nepodaří. Ještě před několika týdny totiž hodlal svou inauguraci uskutečnit v Doněcku, v centru konfliktem zmítané východní Ukrajiny. Ofenziva Kyjevu věrných jednotek se zatím hlavního cíle, tedy dostat separatistické regiony pod kontrolu, nepodařilo dosáhnout.
A tak inaugurace 7. června proběhne v Kyjevě. Za účasti evropského prezidenta Van Rompeye, amerického viceprezidenta Bidena a dalších státníků. Rusko tam vyšle svého velvyslance.
Během inauguračního projevu má Petro Porošenko přednést návrh na řešení ukrajinské krize. Co v něm zazní, je těžké předpokládat. Během svého pobytu ve Varšavě naznačil, že nabídne regionům decentralizaci podle polského vzoru. Co tím ale přesně myslel, se můžeme zatím jen dohadovat. Stejně jako o tom, jak široká má být amnestie pro stoupence separatistů, kteří by složili zbraně.
Zatím se ale tato verze jeví jako krajně nepravděpodobná. Na východě země pokračují tuhé boje. Obě strany, jak ukrajinská, tak separatistická hovoří o svých úspěších. Informace se ale liší a nedaří se jejich pravdivost ověřit z nezávislých zdrojů.
Když se ve středu ve Varšavě připomínalo čtvrtstoletí o od prvních voleb za účasti více stran ve východní Evropě, dostal britský publicista Edward Lucas, který byl dlouholetým zpravodajem britských médií ve střední a východní Evropě dotaz, zda se dá srovnat situace v Polsku v roce 1989 a současné na Ukrajině. Jeho rozbor je spíše pesimistický.
V roce 1989 panoval v Polsku entuziasmus. Země cítila mezinárodní podporu, zejména ze Spojených států, byly tu jasné rozhovory o restrukturalizaci zahraničního dluhu. A hlavně tam byly osobnosti typu Lecha Walesy, jako vůdce, který určoval směr politický, nebo typu hospodářského reformátora Leška Balcerowicze. Edward Lucas se obává, že podobně výrazné osobnosti na Ukrajině chybí, stejně jako konkrétní důkazy o podpoře ze strany Západu.
Ačkoli americký prezident Obama vyjádřil nově zvolenému prezidentovi Ukrajiny podporu, ve východních regionech necítí její konkrétní dopad. Varšava je od Doněcku, obrazně řečeno, příliš daleko, než aby tu i případní odpůrci separatistů cítili nějakou podporu. Podle profesora Ihora Todorova z fakulty mezinárodních vztahů Doněcké univerzity by měly být slovní proklamace následovány konkrétními činy.
Západ by si podle něj měl uvědomit, že válka se separatisty není vnitřní záležitostí Ukrajiny, ale potenciálně ohrožuje i blízké zahraničí. Západ by měl ve svém zájmu riskovat i hospodářské ztráty, které by následovaly po zhoršení vztahů s Moskvou v případě zostření sankcí vůči Rusku. A být ve vyjadřování postojů proti Moskvě mnohem rozhodnější.
Americký prezident Obama žádá, aby ruský prezident Putin v první řadě uznal výsledek nedávných ukrajinských prezidentských voleb a začal přímá jednání s jejich vítězem Petrem Porošenkem. Skončit musí ruská podpora ozbrojeným separatistům na východě země, cesty ozbrojenců a zbraní z Ruska na Ukrajinu a pokusy destabilizovat zemi.
Pokud k tomu nedojde a provokace budou pokračovat, mohou následovat další protiruské sankce. Jaké ale budou? Obama poznamenal, že na změnu kursu má Putin "dva, tři, čtyři týdny". Pokud příslušné kroky Moskva udělá, bude podle Obamy možné začít s obnovováním důvěry vůči Rusku. Nechme se tedy překvapit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
