Alexander Tolčinský: I polští státní zaměstnanci demonstrují

Tyto výzvy dnes zazněly z úst demonstrujících polských policistů, hasičů, příslušníků vězeňské služby a dalších státních zaměstnanců v polské Varšavě. Jejich počet sice tentokrát nedosáhl čtyřiceti tisíc jako v našem hlavním městě a ke strkanicím nedošlo v budově ministerstva vnitra, ale až před sejmem, nicméně podstata problému je samozřejmě stejná. Polsko je již od roku 1989 zvyklé na mnohem masovější protesty s mnohem dramatičtějším průběhem než jsme na to zvyklí u nás. Ke zranění 90 ti policistů, kteří byli zasypáni sprškou cihel z rozestavěného domu při protestu zemědělců na přelomu století jsme tu zatím ještě přeci jen neměli. A ani Andrzeje Leppera, jehož radikální hnutí Sebeobrana, které se deklarovalo jako obránce chudých rolníků nebylo v parlamentu, nebo ve vládě. A už vůbec se podobného uskupení nebyl jako v Polsku ministrem zemědělství. Naši severní sousedé berou řečeno s mírnou nadsázkou nejen protivládní protesty důsledněji.

Polská vláda zatím na dnešní protesty nijak nereagovala. Nicméně se nezdá, že by požadavky protestujících měly být v brzku vyslyšeny. Pokud demonstrace nenabudou větších rozměrů. To by bylo pro vládu Občanské platformy, která se chystá už na parlamentní volby v příštím roce nepříjemné. Požadavky odborářů podle očekávání podpořili poslanci opozičního postkomunistického Svazu demokratické levice včetně jeho předsedy Gregorze Napierlaského.

Demonstrující se sešli na Pilsudského náměstí v centru Varšavy a skončili v budově Sejmu. Tam došlo k drobných potyčkám se stráží, nicméně ve sněmovně v tu dobu nerušeně probíhalo jednání o státním rozpočtu na příští rok. Nejočekávanější bylo vystoupení ministra financí Jacka Rostowského. Opět zaznělo to, před čím varují i v Česku. Deficit rozpočtu veřejných financí dosáhne letos rekordní výše sedmi procent hrubého domácího produktu. Číslo velmi podobné s tomu českému. A stejně jako u nás se v Polsku postupně přestává mluvit o rychlém přibližování se k eurozóně, i když ještě před dvěma lety premiér Donald Tusk sebevědomě tvrdil, že země bude k přijetí společné evropské měny připravena už k prvnímu lednu roku 2012. Teď se opatrně mluví o roku 2015.

Ministr financí Jacek Rostowski se dnes stal terčem kritiky především za to, že jeho resort údajně po dlouhou dobu skutečný stav věcí spíše tajil a varovné předpovědi tak vysokého deficitu se neobjevily ani v pravidelných statistikách. V původních odhadech se dokonce mluvilo o mírném snížení deficitu. Zazněl i názor, že si pan ministr při obhajobě úspor rozpočtové sféře najednou vypůjčil, nebo vycucal podobné údaje z prstu.

Komu by nestačily protesty u nás a v Polsku je tu ještě Rumunsko a jeho hlavní město Bukurešť. Tam také stávkovali státní zaměstnanci. Rumunsko bylo přinuceno k rasantním úsporám přede více než rokem, kdy požadovalo půjčku od Mezinárodního měnového fondu. Muselo se škrtat a vláda sáhla i na platy státních zaměstnanců. A protože tam v tomto sektoru pracuje až 40 procent obyvatel, dotklay se úsporná opatření ještě mnohem širšího okruhu lidí než u nás. Protestující žádají, aby se jim mzdy vrátily na úroveň z roku 2009, tedy před vlnou úsporných opatření. Na závěr zpět do Polska. Protesty proti úsporným opatřením vlády mají pokračovat. Naši severní sousedé se také 29. září chystají i do Bruselu, kde proti vlně rozpočtových škrtů hodlají protestovat s kolegy z dalších členských zemí Evropské unie.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.