Aktuality z německé politické scény

16. květen 2003

Jen několik hodin po příletu z cesty několika asijskými zeměmi, poslední na programu byl pobyt ve Vietnamu, čekaly na spolkového kancléře Gerharda Schrödera jedna dobrá a jedna špatná zpráva. Pozitivní alespoň pro veřejnost bylo páteční setkání spolkového kancléře Schrödera s ministrem zahraničí Spojených států Colinem Powellem, který na několik hodin přiletěl do německého hlavního města.

Jeho návštěva byla doprovázena nejsilnějšími bezpečnostními opatřeními posledních let. Trasa Powellovy cesty Berlínem byla přísně tajná, střed Berlína byl téměř hermeticky uzavřen policií, na střechách hlídkovali ostrostřelci, v říčních kanálech a ve Správě byli nasazeni potápěči, policejní psi hledali stopy případných atentátníků a pátrali po skrytých výbušninách. Jak německá, tak americká strana zdůraznila, že těžiště rozhovoru kancléře s americkým hostem bude boj proti světovému terorismu, humanitární pomoc Spolkové republiky Iráku i souhlas Německa se zrušením sankcí proti Iráku v Radě bezpečnosti.

Pokud jde o sankce, tak se očekává, že s jejich zrušením bude Spolková republika souhlasit a tak učiní první krok k zlepšení styků s Washingtonem. Ovšem v Berlíně nikdo nepochybuje, že poměr spolkového kancléře s prezidentem Bushem zůstane alespoň dočasně chladný. Více pochopení z německé strany zřejmě Powell očekává od rozhovoru se spolkovým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem.

Ten je americkými politiky považován za většího realistu, než Gerhard Schröder. Navíc má Joschka Fischer ambice stát se prvním ministrem zahraničí rozšíření Evropské unie, což má ve Spolkové republice podporu i opozice ve spolkovém sněmu. Ta ovšem zaznamenala politický úspěch, který zřejmě rozladil spolkového kancléře.

Jen několik hodin před jeho setkáním s Colinem Powellem oznámil Bílý dům, že se prezident Bush setkal s hessenským ministerským předsedou a členem užšího vedení křesťanských demokratů Rolandem Kochem. A také Powell neopomenul, aby se před odletem setkal také s předsedkyní křesťanských demokratů Angelou Merkelovou, která v minulosti vždy důsledně hájila postoj Spojených států vůči Iráku. A demonstrativní aktivita křesťanských demokratů vůči Spojeným státům je doplněna aktivitou směrem na východ.

V Moskvě byl nyní na návštěvě bývalý spolkový kancléř Helmuth Kohl, který se tam sešel s ruským prezidentem Putinem. Ten dokonce o hodinu prodloužil čas, který byl původně na setkání s Kohlem plánován. A dalšími partnery Kohlových rozhovorů v Moskvě byli Putinovi předchůdci v prezidentské funkci Boris Jelcin a Michael Gorbačov. Spolkového kancléře Schrödera však čekaly ještě i další Jobovy zvěsti o stavu německé ekonomiky a o postoji k navrhovaným reformám v Agendě 2010.

Tak spolkový ministr financí Hans Eichel oznámil, že příjmy z daní budou letos o osm miliard, sedm set milionů eur menší, než se předpokládalo a v příštích letech bude na příjmech z daní chybět zhruba sto dvacet šest miliard eur. Eichel také zapochyboval, že letošní nárůst průmyslu bude tři čtvrtě procenta, jak doposud předpokládala spolková vláda.

Samozřejmě, že pro opozici byla Eichelova zpráva vodou na mlýn. Mluvčí křesťanských demokratů v ekonomických otázkách Dietrich Austermann vyzval ministra Eichela, aby odstoupil. Ještě dále pak šel předseda Svobodných demokratů Guido Westerwele. Ten, tak jak už nedávno několikráte, požadoval nové volby do spolkového sněmu. Požadavek, na který nyní samozřejmě spolkový kancléř Schröder ani koaliční vládní strany, sociální demokraté a Strana Zelených, nemohou už pro zničující preference sociálních demokratů přistoupit.

Podle právě zveřejněného průzkumu by totiž sociální demokraty, kdy se konaly v neděli volby do spolkového sněmu, volilo pouze dvacet šest procent voličů, zatímco křesťanští demokraté by získali s čtyřiceti devíti procenty hlasů ve spolkovém sněmu absolutní většinu poslanců.

Do spolkového sněmu by se nedostala postkomunistická takzvaná Strana demokratického socialismu PDF. Tak by nepřekročila se svými čtyřmi procenty potřebnou pětiprocentní hranici. Vinu na poklesu sympatií pro PDF i na východě Německa má především nejednotnost vedení a rozpory mezi vedoucími postkomunisty. Řešení očekává PDF od mimořádného sjezdu, který se bude konat koncem června. Dosavadní předsedkyně PDF, osmačtyřicetiletá Gabriela Zimmerová, už nebude kandidovat na předsednickou funkci a s největší pravděpodobností se do této funkce vrátí předchůdce Zimmerové Lothar Bisky, který je považován za stoupence reformistů. Z vedení mají pak odejít také nynější místopředseda PDF Denn i generální tajemník Hitsch, oba dogmatici, kteří před časem přestoupili do postkomunistické PDF ze sociální demokracie, kde patřili k ultralevému křídlu SPD.

autor: Rudolf Ströbinger
Spustit audio