Afghánistán se připravuje na ofenzívu v Kandaháru

To by zahrnovalo také jednání s jeho nejnižšími místními bojovníky a veliteli, kterým by bylo navrženo začlenění do nových struktur na místní úrovni a velení Talibánu, za hranicí v Pákistánu, by tak přišlo o bojovníky i vliv. Co se týče vlivu, některá západní média – ta která také mínila, že by se mělo jednat i s nejvyššími talibánskými hrdlořezy -- tvrdila, ze prezident Karzai si na džirgu svolal jen své oblíbence. To se nepotvrdilo, neb tam zaznělo dost kritiky na adresu prezidenta i vlády. A 16 návrhů, včetně například prošetření obvinění všech uvězněných Talibánců a propuštění na svobodu všech těch, u kterých obvinění nebudou prokázána – což například chválí britský deník The Times -- vyšlo z řad delegátů, nikoli od prezidenta. Mezi tyto návrhy patří i ukončení domovních prohlídek, důraz na opatrnost ohledně civilistů během vojenských operací a převzetí vůdčí role v operacích afghánskou armádou. Američané už prohlásili, že návrhy, zejména amnestii, podpoří.

Jedním z ne právě pozitivních důsledků džirgy je ovšem rezignace dvou nejvyšších afghánských bezpečnostních úředníků státu, tedy ministra vnitra Mohammeda Hanifa Atmara a šéfa zpravodajských služeb Amrullaha Saliha. Ti rezignovali po údajně tříhodinové audienci u prezidenta Karzaje, poté co na jednání džirgy první den neúspěšně zaútočili tři Talibové, převlečení za ženy v burkách a schovávající se už nějaký čas v blízké zřícenině. Je sice pravda, že tři střely minuly obří stan džirgy o více než sto metrů a dva ze sebevražedných útočníků byli zneškodněni a třetí zatčen, ale důkladnost bezpečnostních opatření tím byla vážně zpochybněna. Zároveň experti soudí, že oba vrcholní bezpečnostní úředníci se s Karzajem rozešli nikoli proto, že by nesouhlasili s jeho amnestií pro nejnižší vůdce a bojovníky Talibánu, jak tvrdila některá západní média. Důvodem prý podle poslance parlamentu Kabíra Randžbára, citovaného afghánským vysíláním Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, měla být averze Pákistánu a Íránu vůči některým jejich příliš ostrým poznámkám ohledně podpory teroristickým aktivitám Talibů a al-Kajdy z těchto zemí. Podle Randžbára měli oba patřit k expertům, kterých má Karzajova vláda stále nedostatek, i když jejich tradičně tvrdý postup vůči Talibanu prý mohl být na překážku nynějším plánům amnestování těch nejnižších místních vůdců. Oba odstoupivši úředníci už byli nahrazeni -- ministr generálem Munirem Mangalem a šéf rozvědky Ibrahimem Spinzadou. Experti ovšem tvrdí, že prezident Karzaj je od návštěvy ve Washingtonu u prezidenta Obamy nově agilní a plný rozhodnosti, což by se dalo za jiných okolností jen uvítat. V této souvislosti je užitečné neztrácet ze zřetele skutečnost, že spojenecká ofenzíva, či lépe kampaň za získání plné kontroly nad jihovýchodní klíčovou provincií Kandahár je přede dveřmi. Předcházejí tomu rozsáhlé přípravy, včetně amerického varování Pákistánu, že musí zintenzívnit vojenské operace proti vedení Talibanu a al-Kajdy na své straně hranice a dohody s bratrem prezidenta Walím, takto předsedou provinční rady, podezřívaným z utužování kmenových loajalit vlastního kmene Popalzajů proti rivalizujícím Alokozajům a z ignorování boje proti narkomafiím. Kolem Kandaháru je budováno 32 kontrolních opěrných bodů, ze kterých pak spojenci začnou čistit tři okolní okresy od Talibů. Nejnovější zneškodnění jejich vůdce mulláha Zergaje, takto stínového guvernéra provincie minulý týden a předchozí zadržení dalších hlavních vůdců z jihu země v Pákistánu také jistě pomůže. Operace Hamkari, neboli nadějná spolupráce v jazyku Dárí, nebude však údajně jen vojenskou operací, ale počátkem mírové spolupráce s obyvatelstvem na obnově provincie. Dodejme, že jen takto koncipovaná operace může uspět.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.