Adam Černý: Po deseti letech oceněný kancléř Schröder
Tvrdit v postkomunistických zemích, že se cosi dá naplánovat, ba dokonce i s úspěchem vykonat, mnohdy narazí na námitku, že něco takového je po zkušenostech se státním dirigismem někdejšího socialistické ekonomiky zhola marné. Ve Spolkové republice se tento týden vzpomínal projev, kterým sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder před deseti lety ohlásil Agendu 2010, nejzásadnější reformu německého sociálního státu v poválečných letech. Dnes úspěšnost tohoto plánu takřka nikdo nezpochybňuje, u jeho zrodu se však kmotřičky svářily jako trhovkyně.
Na začátku stál jasný argument, že Spolková republika si vzhledem k celkovému stárnutí svých obyvatel a k rostoucí konkurenci ekonomik s levnou pracovní silou nemůže nadále dovolit dosavadní velkorysost sociálního a penzijního systému. Silné námitky zazněly zevnitř samotné sociální demokracie, protože nejen odborové svazy se těžko smiřovaly s myšlenkou, že po česku řečeno "dobře už bylo". Takové rozestavení se dalo jistě čekat. Překvapivé však bylo, že kancléř Schröder Agendu 2010 nakonec prosadil nejen v parlamentu, ale že ji přijali také sociální partneři - v tomto případě v prvé řadě odbory a samozřejmě i zaměstnavatelské svazy.
Agenda 2010 se roku 2005 výrazně podepsala na volební porážce sociální demokracie s Gerhardem Schröderem v čele. Dnes si někteří její předáci stýskají, že plody deset starého reformního úsilí sklízejí ti, kdo nezaseli, tedy dnešní vládní koalice pravého středu. Skutečnost je taková, že kancléřka Angela Merkelová sice za notný kus svého úspěchu - relativní stabilitě ekonomiky a nízkým počtům nezaměstnaným - vděčí svým politickým soupeřům. Stěží by však mohla a ani se nepokouší tvrdit, že Agenda 2010 je jejím dítkem.
Sousedé mohou Spolkové republice nyní jen závidět, že se odhodlala k reformám, které například znamenaly na řadu let zmrazit mzdy bez ohledu na růst produktivity práce. Ale jen díky kdysi zatracované, ale nyní slavené Agendě 2010 dnešní Německo dokáže obstát v ekonomické krizi. Kvůli ní před osmi lety Gerhard Schröder sice prohrál volby, ale tento týden ho zdravily ovace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
