Adam Černý: Evropa zvažuje rizika antiteroristických zákonů

Ještě o pár týdnů dříve, když se objevily videozáznamy, na nichž vyznavač Islámského státu podle přízvuku původem ze Spojeného království zabíjel dva americké novináře, mnohé země začaly urychleně připravovat nové antiteroristické zákony nebo přitvrzovat již ty existující.

Hlavním cílem je nedopustit či zabránit, aby se ti občané západních států, kteří se v Sýrii či Iráku připojili k tažení Islámského státu, nemohli vrátit zpět s cílem splnit přání, které o pár týdnů později nahlas vyslovil mluvčí extrémní odnože radikálních islamistů.

Čtěte také

Na rozdíl od diktátorsky vedeného Islámského státu a možná i mnoha zemí, které jsou členy Spojených národů a podepsaly Chartu OSN včetně lidských práv, se západní státy při obraně proti nábožensky motivovanému terorismu musí vyrovnat s nároky a závazky demokratického státu, k nimž patří zejména ochrana občanských svobod.

Konkrétním příkladem je na první pohled pochopitelný návrh zkonfiskovat cestovní pas těm občanům, u nichž je důvodné podezření, že cílem jejich cesty je připojit se k válce radikálních islamistů. Tady se ihned z mnoha stran ozve námitka, že svoboda pohybu patří k základním svobodám právního státu. A ještě silněji zazní kritické námitky proti myšlence zbavit podezřelé z účasti na akcích Islámského státu a jemu podobných organizacích či hnutích nejen pasu, ale i občanství. Podle platných mezinárodních dohod má být něco takového možné pouze v případech, kdy držitel třeba francouzského pasu má ještě pas jiné země.

Cestovní pas|foto: Fotobanka stock.xchng

V případech, kdy se proti sobě dostává obhajoba lidských práv a obrana proti terorismu, je na místě se ptát, nakolik lze v zájmu lidských práv riskovat lidské životy. Tak kategoricky postavené dilema má samozřejmě i svou druhou stranu, protože v demokracii by mělo být zaručeno, že politici kontrolovaní parlamentem a svobodnými médii udrží kontrolu nad represivními složkami.