Adam Černý: Čína a Rusko – asymetrické partnerství

V případě historicky první zimní olympiády bez přírodního sněhu, která se nyní koná v Pekingu, kde se letní verze tohoto vrcholného sportovního klání uskutečnila již v roce 2008, je ale rokování hostitele Si Ťin-pchinga s jeho hostem Vladimirem Putinem v mnohém ohledu výjimečné už jen proto, že vztahy mezi nejlidnatějším státem na světě a rozlohou největší zemí nebyly po dlouhou dobu idylické.

Čtěte také

Rusko-čínské sbližování je pro střední Evropu hrozba. Klíčem je vědět, jak prosazují svůj vliv, říká expert

Před půlstoletím na sebe dvě tehdejší komunistické jaderné velmoci nevražily a na jejich sibiřské hranici docházelo i k ozbrojeným půtkám. To je nyní zapomenuto. Sblížení motivují dva faktory.

Je tu vzájemně výhodný obchod, kdy z Ruska do Číny proudí energetické suroviny a také velké objemy zbrojních, a to i technologicky vyspělých, dodávek a Čína naopak do Ruska prodává nejrůznější výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Je tu i politicko mocenský faktor, protože obě země v současné době pokládají za svého hlavního rivala Spojené státy, a potažmo Západ jako celek.

Nové světové uspořádání?

Taková kombinace představuje výhodnou základnu vzájemných vztahů, není ale zcela samozřejmá. To je dáno rozdílnou vahou a rozdílnou dynamikou vývoje obou zemí. Před třiceti lety, v době, kdy se Sovětský svaz blížil ke svému rozpadu, jeho ekonomika byla pořád několikanásobně větší než ta čínská.

Čtěte také

Senátor Fischer: Čína zpolitizovala olympijské hry už v roce 2008. Měli bychom se z toho poučit

Teď je tomu naopak a vládci v Pekingu si jsou této asymetrie dobře vědomi. Proto s Ruskem čile obchodují, ale neposkytují mu v této souvislosti žádné zvláštní výhody, zatímco Kreml je ochoten těm zemím, které jsou vůči němu vstřícné, až povolné, jako třeba Bělorusko, poskytnout při prodeji ropy nebo zemního plynu nižší, politicky motivované ceny.

K ruskému asertivnímu postupu vůči takzvanému blízkému zahraničí se Čína chovala dlouhou dobu zdrženlivě, anexi Krymu v roce 2014 veřejně ani neodsoudila, ani neschválila. S narůstajícím soupeřením se Spojenými státy je viditelná změna.

Si Ťin-pching a Vladimir Putin nyní mluví o strategickém partnerství a Peking podpořil ruské požadavky vůči Ukrajině a Severoatlantické alianci.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas, Český rozhlas

Vzniká tu snad nové spojenectví s ambicí prosazovat a ustavit nové světové uspořádání? Tak daleko ještě čínský a ruský prezident nedošli. Shodují se sice ve společném zájmu narušit to, co nazývají jednostrannou hegemonií Spojených států, které se podle jejich soudu dostaly na trajektorii postupného úpadku. O reálné mocenské alianci by ale bylo možno mluvit až v případě, pokud by se Čína a Rusko zavázaly ke vzájemné obraně pro případ napadení tak, jak to má vepsána Severoatlantická aliance v pátém článku Washingtonské smlouvy.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR