Adam Černý: Čína a Rusko – asymetrické partnerství
Setkání dvou prezidentů, z nichž jeden zastupuje zemi, kde právě začínají olympijské hry, a druhý na jejich zahájení právě přicestoval, nebývá nijak neobvyklé.
V případě historicky první zimní olympiády bez přírodního sněhu, která se nyní koná v Pekingu, kde se letní verze tohoto vrcholného sportovního klání uskutečnila již v roce 2008, je ale rokování hostitele Si Ťin-pchinga s jeho hostem Vladimirem Putinem v mnohém ohledu výjimečné už jen proto, že vztahy mezi nejlidnatějším státem na světě a rozlohou největší zemí nebyly po dlouhou dobu idylické.
Čtěte také
Před půlstoletím na sebe dvě tehdejší komunistické jaderné velmoci nevražily a na jejich sibiřské hranici docházelo i k ozbrojeným půtkám. To je nyní zapomenuto. Sblížení motivují dva faktory.
Je tu vzájemně výhodný obchod, kdy z Ruska do Číny proudí energetické suroviny a také velké objemy zbrojních, a to i technologicky vyspělých, dodávek a Čína naopak do Ruska prodává nejrůznější výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Je tu i politicko mocenský faktor, protože obě země v současné době pokládají za svého hlavního rivala Spojené státy, a potažmo Západ jako celek.
Nové světové uspořádání?
Taková kombinace představuje výhodnou základnu vzájemných vztahů, není ale zcela samozřejmá. To je dáno rozdílnou vahou a rozdílnou dynamikou vývoje obou zemí. Před třiceti lety, v době, kdy se Sovětský svaz blížil ke svému rozpadu, jeho ekonomika byla pořád několikanásobně větší než ta čínská.
Čtěte také
Teď je tomu naopak a vládci v Pekingu si jsou této asymetrie dobře vědomi. Proto s Ruskem čile obchodují, ale neposkytují mu v této souvislosti žádné zvláštní výhody, zatímco Kreml je ochoten těm zemím, které jsou vůči němu vstřícné, až povolné, jako třeba Bělorusko, poskytnout při prodeji ropy nebo zemního plynu nižší, politicky motivované ceny.
K ruskému asertivnímu postupu vůči takzvanému blízkému zahraničí se Čína chovala dlouhou dobu zdrženlivě, anexi Krymu v roce 2014 veřejně ani neodsoudila, ani neschválila. S narůstajícím soupeřením se Spojenými státy je viditelná změna.
Si Ťin-pching a Vladimir Putin nyní mluví o strategickém partnerství a Peking podpořil ruské požadavky vůči Ukrajině a Severoatlantické alianci.
Vzniká tu snad nové spojenectví s ambicí prosazovat a ustavit nové světové uspořádání? Tak daleko ještě čínský a ruský prezident nedošli. Shodují se sice ve společném zájmu narušit to, co nazývají jednostrannou hegemonií Spojených států, které se podle jejich soudu dostaly na trajektorii postupného úpadku. O reálné mocenské alianci by ale bylo možno mluvit až v případě, pokud by se Čína a Rusko zavázaly ke vzájemné obraně pro případ napadení tak, jak to má vepsána Severoatlantická aliance v pátém článku Washingtonské smlouvy.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
