LAVINA Blansko

Co myslíte, dokáží se různé církve spojit a dělat pro lidi něco užitečného? Pro odpověď na tuto otázku jsem si zajel na jedno staré sídliště do Blanska. Před jedním činžovním domem je pan Josef Merta a pan Miroslav Klepáček.

Pánové, co je vlastně LAVINA?

Josef Merta: “LAVINA je prostředek na to, abychom rozdávali lidem kolem nás lásku a naději a to -vi -, ta víra, je uprostřed a vlastně tvoří základ té naší činnosti.” Pane Klepáčku, co vy tady máte na starosti?

Miroslav Klepáček: “Já tady mám na starosti setkávání mládeže pod záštitou biblického klubu.”

Mezitím přijela autem paní Helena Adamová.

Paní Adamová, vezmete nás dolů?

Helena Adamová: “Určitě. Vítám vás a pojďte, půjdeme po schodech dolů a půjdeme do našeho klubu, kam chodíme s dětmi pravidelně vždycky v pátek ve čtyři odpoledne.”

Kolik dětí do něj chodí?

Helena Adamová: “Průběžně tak 15 dětí, ale někdy se sem nevejdeme.”

Před námi je nádherná klubovna. Tak tady se scházíte?

Helena Adamová: “Ano.” Jaký je program?

Helena Adamová: “Začíná to většinou písničkou, někdy u toho i tančíme. Jsme tady vždycky dva. Jeden má na starost pohybovou aktivitu, volnočasovou aktivitu, hry, zatímco ted druhý se věnuje dětem v oblasti vyučování. Studujeme Bibli nebo vyprávíme příběhy z Bible, vykládáme různé biblické pravdy a podobné.”

Pane Klepáčku, které církve se vlastně podílejí na chodu LAVINY?

Miroslav Klepáček: “V podstatě jsou to křesťanské církve města Blanska.”

Pane Merto, když se podíváme tady na to sídliště, tak jaké je tak asi složení obyvatel? Kdo tady žije?

Josef Merta: “Cílová skupina jsou občané, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Tady v tom sídlišti jsou Romové, lidé, kteří jsou sociálně velmi slabí, a pracujeme i s komunitou neslyšících.”

Pravidla klubu: Nesmíme se prát, neplivat, nebudeme se bouchat, nebudeme si nadávat, nemluvíme sprostě, na klávesy hrajeme, jen když teta dovolí, můžeme si hrát, zpívat, můžeme přivést kamaráda, nesmíme zde kopat míčem, mluví jen jeden, kdo kazí hru, půjde přemýšlet na pět minut. To jsou nádherná pravidla. Dodržují je děti?

Helena Adamová: “Ano, my na to dbáme, a dodržují, a opravdu dvakrát napomeneme a když už je to potřetí, tak na pět minut... Někdy se stane, že děti, které nedodržují pravidla, odchází. Tady ta pravidla vznikala průběžně asi už tři nebo čtyři roky a postupně jsme je dopisovali.”

Pane Merto, ještě mi řekněte: podporuje vás také nějak Městský úřad Blansko?

Josef Merta: “My nebereme žádné dotace ani žádné granty. Veškerá činnost je financována z dobrovolných příspěvků věřících lidí.”

Pane Klepáčku, má to smysl takto lidem na ulici vlastně říkat něco o Bohu?

Miroslav Klepáček: “Rozhodně to má smysl, protože lidé dnes ztrácejí pojmy o tom, kdo je Bůh a na jakých základech naše společnost vůbec stojí, jak v Čechách, tak v Evropě. Takže má to smysl, jistě.”