17. listopad 1945

Vzpomínky na události ze 17. listopadu 1939 byly na konci druhé světové války velmi živé. Zřejmě i proto zvolil prezident Edvard Beneše 17. listopad 1945 k vyhlášení svého 122. dekretu, jímž zrušil Pražskou německou univerzitu. Tím skončila historie vysoké školy, na jejíchž osudech se po více než šest desetiletí odrážely rozporuplné vztahy Čechů a Němců.

Univerzita založená Karlem IV. byla rozdělena na Českou Karlo-Ferdinandovu univerzitu a Německou Karlo-Ferdinandovu univerzitu císařským výnosem z 11. dubna 1881. O tom, že obě pražské univerzity dostaly do vínku jablko sváru, svědčí výmluvně fakt, že už samotný zakládací zákon vešel v platnost až po ročních tahanicích. Přímým pokračovatelem tradic Karlova vysokého učení se stala německá univerzita. Té zůstaly originály zakládacích listin, insignie i archiv.

Se vznikem Československa bylo zaděláno na razantní změnu v poměru sil mezi oběma vysokými školami. V roce 1920 byla německá univerzita postavení nositele historických tradic Karlovy univerzity zbavena zákonem pojmenovaným „Lex Mareš“ podle svého hlavního proponenta českého fyziologa a pozdějšího dvojnásobného rektora Karlovy univerzity Františka Mareše. Česká Karlo-Ferdinandova univerzita byla přejmenována na Univerzitu Karlovu a zákonem se jí vracelo Karolinum, originální insignie, archiv a další cenné historické předměty.

Německá univerzita ale insignie nevydala. Spory o ně se táhly dál a vyvrcholily 24. listopadu 1934 pouličními nepokoji a potyčkami studentů označovanými někdy jako „insigniáda“. V názoru na navrácení insignií české Univerzitě Karlově nebyla tehdejší veřejnost jednotná. K jeho odpůrcům zdaleka nepatřili jen pražští Němci. Proti akcím českých studentů usilujících o odebrání insignií německé univerzitě vystoupili například Karel Čapek nebo Vítězslav Nezval.

Poměr sil mezi českou a německou univerzitou se opět obrátil po okupaci a vytvoření protektorátu. Německá univerzita se stala prvním místem, kde se v Praze uchytila nacistická NSDAP. Od srpna 1939 byla říšskou institucí. I proto byla její další poválečná existence neudržitelná. Vysoká škola, na které v minulosti působili tak významní vědci, jako byl Ernst Mach nebo Albert Einstein, přestala před šestašedesáti roky existovat.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v hitorickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru v pátek 18. listopadu 2011 v 9:00.