100. dítě z kouzelné bedýnky

V pořadí 21. dítě, Anežka Česká, našla domov u Lucie a Miroslava, kde jsme natáčeli v roce 2012. Toužili po dítěti, ale nedařilo se jim počít vlastní. Tři roky čekali na adopci. Jednoho dne pak z médií slyšeli o Anežce a začali konat.

Na jejich stole v obýváku teď leží omalovánky. Hlavním obrázkem, který zatím zůstává bez barev, je čáp nesoucí na zobáku miminko v šátku. Maminka Lucie při tom vypráví pohádku, kterou její adoptivní dcera slyší od té chvíle, co si ji přivezli domů:

Byl jednou jeden kouzelník a ten uměl vyčarovat krabičku, ve které se čas od času objeví miminko. Zvonek na jedné z nich zacinkal v červenci roku 2009 v kladenské nemocnici. Novorozeně jen pár hodin staré vyzvedly víly v bílých pláštích a pojmenovaly ho Anežka Česká. Holčička na sobě měla růžový župánek. Za horami, za doly byl jeden domeček, kde bydlela maminka, tatínek a tři pejsci. Maminka s tatínkem potřebovali miminko. Pak jednou zazvonil telefon a v něm se ozvalo: Už pro vás to miminko máme. Maminka s tatínkem se sebrali, sedli do auta, jeli do zámku a miminko si vyzvedli.

„Pohádka se jí líbí. Postupně do ní přidáváme a budeme přidávat více reálných prvků. Začali jsme s tím, že miminko si vyzvedly víly, které ho také dovezly na zámeček plný miminek. Teď už říkáme, že si ho vyzvedly zdravotní sestřičky,“ vysvětluje tatínek Miroslav.

„Chceme, aby měla povědomí o tom, jak její život u nás začal. Má to být pozitivní, všichni v pohádce mají neustále radost. Na konci pohádky vždy řekneme: A to miminko jsi byla ty. Vždy usíná spokojená, že byla hrdinkou celého příběhu,“ doplňuje.

Zakladatel babyboxů Ludvík Hess u českolipského babyboxu|foto: Tomáš Mařas

O biologických rodičích odložených dětí neví nic lékaři ani adoptivní rodiče. Jeden z argumentů odpůrců babyboxu. A přidávají další. Třeba rozsáhlou síť úložných schránek, na Slovensku se jejich počet zastavil na dvaceti. Kritikem babyboxů je od začátku jejich založení předseda Společnosti sociální pediatrie František Schneiberg.

Někdy se ale biologická matka o rodiče přihlásí zpátky. Odložení dítěte bylo jasným voláním o pomoc pro ženu, která novorozenou holčičku odložila v roce 2009 do ostravského babyboxu. Mladá žena svou dceru zanesla do vyhřívané schránky, protože neměla kde bydlet a byla ve finanční tísni. Pak své rozhodnutí ale změnila a o dceru začala usilovat. Úřady musela přesvědčit, že se o dítě bude umět postarat.

Přes kritiku OSN mají podle českého ministerstva zdravotnictví babyboxy smysl. A zastává se jich i zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess si nicméně myslí, že 100 dětí odložených v babyboxech je to nejsmutnější, co mohlo jeho osobně, ale i společnost, potkat. Když prý otvíral v roce 2005 první schránku, představoval si, že do babyboxu bude odloženo tak jedno dítě za několik let. Není přitom podle něj pravda, že by do vyhřívaných schránek odkládaly děti jen ženy z okraje společnosti.