Zoran Djindjič v Praze

5. srpen 2002

Podle předsedy srbské vlády Z. Djindjiče má Srbsko dva, nanejvýše tři roky času, ve kterých musí vyřešit nejpalčivější problémy. Pokud se to nepodaří, nastoupí obrovská deziluze: "Pokud se nepodaří zachovat současné tempo, bude nesmírně obtížné naše lidi motivovat, protože ten jasný cíl a konsensus, které teď existují mezi lidmi, jsou o tom, že chceme být součástí Evropy."

Z. Djindjič je přesvědčen, že tohle musí pochopit i politici na Západě, protože podle jeho slov pokud ztratíme tempo kvůli nevyřešeným strukturálním problémům, zaděláváme si na velké problémy v budoucnosti. Vláda premiéra Djindjiče se snaží prosazovat co nejrychlejší postup hospodářských a politických reforem, naráží při tom ovšem na silnou opozici, kam se vedle postkomunistických seskupení bývalých podporovatelů Slobodana Miloševiče zařadila i Srbská demokratická strana jugoslávského prezidenta V. Koštunici.

Ten se už několik měsíců snaží o vyvolání vládní krize, která by přivedla Srbsko k předčasným volbám. Příslovečnou solí v oku mu jsou především hospodářské reformy a spolupráce srbské vlády s mezinárodním tribunálem OSN v Haagu. Poslanci Koštunicovy DSS opakovaně bojkotovali zasedání parlamentu a znemožňovali tak přijímání zásadních zákonů potřebných k provedení hospodářských reforem. Před dvěma týdny, jak jsme vás informovali v našich relacích, proto vládní koalice vyloučila DSS ze svého středu a zabavila její poslanecké mandáty. Koštunicova DSS však toto rozhodnutí hodlá napadnout u ústavního soudu. V rozhovoru se zpravodajem rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa - Rádio Svoboda Z.

Djindjič zdůraznil, že řada problémů, které dnes Srbsko musí řešit, není čistě domácí povahy a Srbsko při jejich řešení nemůže postupovat samostatně. Jde především o budoucí nejasný statut Kosova, které je formálně srbskou provincií, ale od války v r. 1999 je pod správou OSN. Stejně nejasný je vztah Srbska a Černé hory a stejnou důležitost mají i vztahy k postjugoslávským sousedům, především k Makedonii a k Bosně a Hercegovině. Všechny tyto státy Z. Djindjič popisuje jako slabé státy s rozdělenou společností a vládami, které nemají legitimitu. Kriticky se vyjádřil v rozhovoru s naší rozhlasovou stanicí především k mezinárodní správě Kosova a Bosny a Hercegoviny: "Na Balkáně existují dva protektoráty, kde jsou umístěni cizí vojáci, a je to jediná část Evropy, kde je velké množství cizích vojsk, a to je vážný problém."

Pokud pomineme faktickou nepřesnost tohoto výroku, neboť v Británii, Německu nebo Itálii je podstatně více amerických jednotek NATO, srbský premiér jako by pozapomněl, že mezinárodní jednotky se na Balkáně objevily teprve v důsledku několika válečných konfliktů, které přinejmenším pomohl rozpoutat a potom vedl režim S. Miloševiče. Stojí za to si však všimnout i Djindjičova vysvětlení, proč Srbsko chce mít vhled a vliv na určení konečného statutu nejenom Kosova, ale i Bosny a Hercegoviny, která je formálně suverénním státem a členskou zemí OSN:

"Problém jejich konečného statutu - a ani v jednom případě nechceme tento problém vnášet na pořad jednání, to nemáme vůbec v úmyslu - ale jako lidé, kteří v tomto regionu žijí, máme právo si tohoto problému všímat, protože nakonec chceme být součástí jeho řešení."

Djindjič ale přiznává, že součástí problému je přežilý srbský nacionalismus 19. století. Právě proto by chtěl zahájit co nejdříve přímá jednání se zástupci kosovských Albánců, která by podle něj Srbům pomohla odpoutat se od podezřívavosti a negativních pocitů k nesrbskému světu: "Je to o tom, zda se na problémy podíváme s očima otevřenými dokořán a začneme hledat jejich řešení, i když jsou nepříjemné, nebo zda od nich utečeme, strčíme hlavy do písku a budeme tvrdit, že neexistují."

A v hledání nových demokratických řešení má Srbsko, podle slov jeho premiéra Z. Djindjiče poprvé v historii podporu Evropy, jedině tak je podle něj možné dosáhnout stabilizace míru a hospodářského rozvoje celého regionu.

rse@rozhlas.cz

autor: Jan Urban
Spustit audio

Více z pořadu