Změna klimatu ohrožuje lední medvědy

Výzkum podporovaný WWF prokázal, že čím rychleji v létě led roztaje, tím méně času mají medvědi na lov potravy a vytvoření zásob. Medvědi lední potom hladoví a ztrácí kondici a schopnost reprodukce. Na první pohled situace nevypadá tak dramaticky. Většina medvědů sice přežívá, ale ve špatném zdravotním stavu. Reprodukční schopnost je zhruba třetinová oproti dobám, kdy bylo ledu podstatně více. Pokud se současná změna klimatu nezastaví, lední medvědi mohou vyhynout do konce století. Je pravděpodobné, že dvě třetiny populace vyhynou do roku 2050.

Proč ubývají medvědi?

Odedávna byli hlavními faktory snižujícím početnost medvěda ledního člověk a hlad. Celková velikost populace ledních medvědů je v dnešní době odhadována na 22 000 jedinců žijících na území Kanady, USA, Grónska, Norska a Ruska. V dnešní době není ledním medvěd považován za ohrožený druh, ale zřejmě se jím rychle stane. Již v roce 1973 uzavřelo všech 5 zemí, na jejichž území lední medvědi žijí, dohodu o ochraně medvědů i jejich životního prostředí. Přesto se jim nepodařilo je před lidským vlivem uchránit. Dostihlo je globální oteplování, kontaminace jejich prostředí toxickými látkami, těžba a úniky ropy a ilegální lov.

Miliony čtverečních kilometrů v kruhu kolem Arktidy, které lední medvědi obývají, tvoří především obrovské plochy ledu s úzkými pásy volné vody, kde medvědi loví svou oblíbenou kořist - tuleně. V průběhu zimy a jara mají období hojnosti a vytvářejí si obrovské zásoby tuku. Jen díky tomu mohou přežít léto. V průběhu léta led roztává a medvědi se musí uchýlit na ledové kry - jinak zůstanou uvězněni na pevnině. Zde musí hladovějící medvědi počkat, než se led na začátku zimy vrátí.

Příliš málo času

Vlivem globálního oteplování přichází tání každým rokem dříve a dříve a na začátek zimy později. Období, kdy si mohou medvědi vytvořit zásoby, se zkracuje, období, kdy ze zásob čerpají, se prodlužuje. Kruh se uzavírá. Lední medvěd je v ohrožení.

Ledová kra (ilustrační foto)|foto: Isifa/Getty Images

Pro ilustraci uvedeme pár čísel. Od roku 1978 je měřen každoroční úbytek letního arktického ledu. Tento úbytek je odhadován na 7,7 procent rozlohy každých deset let. K tomu přidejme úbytek rozlohy trvalého ledu o 9,8 procent za každých deset let a výsledek je zdrcující. Celkový úbytek rozlohy ledu je od sedmdesátých let minimálně 32 %.

Nezasažená příroda už neexistuje

A říkáte si, že aspoň Arktida má čisté životní prostředí? V době globalizace ani toto, bohužel, neplatí. Rozsáhlá těžba ropy a zemního plynu, která bude ještě narůstat, seismická aktivita s tím spojená, rozsáhlá doprava, stavba nových těžebních zařízení, kontaminace prostředí ropnými produkty a látkami určenými pro jejich odstraňování. To jsou jen některá rizika spojená s těžbou černého zlata.

Černá budoucnost

Nerozložitelné organické látky znečišťující životní prostředí (persistent organic polutants), vznikající jako vedlejší produkt lidské aktivity, si také našly cestu až k ledním medvědům. Jako vrcholoví predátoři, živící se na rybožravých tuleních, hromadí medvědi ve svých tukových zásobách i tyto organické látky. Jejich koncentrace jsou tak vysoké, že mohou ohrožovat i vlastní život medvědů. Omezení reprodukce, růstu, imunitního systému, to všechno polutanty způsobují.

Je mylné se domnívat, že liduprázdné oblasti nejsou lidmi ovlivněny. Budoucnost ledních medvědů tedy není bohužel růžová ani bílá, je velmi černá.

Více o ledních medvědech si můžete přečíst v materiálech WWF: Vanishing Kingdom: The Melting Realm of the Polar Bear, Polar Bears at Risk, WWF Polar Bear Tracker.