Zlatá medaile pro Alaina Aspecta

21. listopad 2005

Logo|foto:Český rozhlas

Francouzské národní středisko pro vědecký výzkum udělilo fyzikovi Alainu Aspectovi svou zlatou medaili za rok 2005. Tato veřejnoprávní instituce oceňuje každoročně francouzské vědce, kteří mimořádným způsobem přispěli k dobrému jménu francouzské vědy ve světě. Aspect je člověk, který mj. prokázal, že pravdu neměl Einstein a jeho obecná teorie relativity, nýbrž kvantová mechanika.

Letošní "zlatý" laureát je ředitelem pro výzkum laboratoře Charlese-Fabryho při Optickém ústavu CNRS (Centre National de la Recherche Scientifique) v Orsay, profesorem na prestižní L´Ecole polytechnique, členem francouzské Akademie věd a Akademie techniky. Ocenění obdržel za své práce při výzkumu chování fotonů, ultrachladných atomů (Bose-Einsteinův kondenzát) a v atomové optice.

Alain Aspect se začal o kvantovou fyziku zajímat v roce 1974 při výběru tématu pro svou doktorskou práci. Tehdy se poprvé setkal s originálem článku irského fyzika Johna Bella (1928-1990) publikovaným v roce 1964, který se zabýval tzv. EPR paradoxem, nazvaným podle svých autorů Einsteina, Podolskeho a Rosena, zpochybňujícím univerzálnost kvantové mechaniky. V roce 1982 dovršil Aspect se svými spolupracovníky experimenty, z jejichž výsledků vyplývalo, že pravdu neměl Einstein a jeho obecná teorie relativity, nýbrž kvantová mechanika. Při této příležitosti odhalil jeho výzkumný tým existenci tzv. vázaných či korelativních fotonových párů, vyznačujících se pro laika nepochopitelnými vlastnostmi, kupříkladu vzájemnou propojeností bez ohledu na vzdálenost, která tato fotonová dvojčata odděluje.

Roku 1985 se připojil k výzkumnému týmu, který vedl Claude Cohen-Tannoudji, jenž se zabýval hlubokým ochlazováním atomů pomocí laseru. Jeho šéf si za výzkumné výsledky odnesl v roce 1997 Nobelovu cenu za fyziku.

O deset let později, tedy v roce 1995, stanul Alain Aspect v čele pracovní skupiny atomové optiky při Optickém ústavu. Zde jej zastihla zpráva o přípravě tzv. Boseho-Einsteinova kondenzátu, který "vyrobili" američtí vědci. Jedná se o nový stav či skupenství hluboce podchlazené hmoty, který dává výzkumníkům v atomové optice zcela nový výzkumný prostředek. Vědci nyní mají k dispozici koherentní zdroj atomů, jehož roli lze přirovnat k roli laseru při výzkumu světla. Alain Aspect se tedy pustil do vývoje atomových laserů otevírajících cestu k atomové interferometrii, jejíž aplikace může mj. přinést nové vyhledávací a navigační přístroje, miliardakrát přesnější než ty současné.

Pramen: Le Monde Scient

autor: Jiří Grospietsch