Zkamenělé lidské šlápoty staré milion let?

V centru pozornosti vědců se ocitl lom v mexické Toluquille v létě letošního roku, když mezinárodní tým vědců vedený Silvií Gonzálezovou z liverpoolské John Moores University narazil v tamějším měkkém sopečném tufu na 250 zkamenělých šlápot.

Některé patřily zvířatům, především psovitým i kočkovitým šelmám a kopytníkům. Jiné vytlačila do čerstvého sopečného popela na blátivém břehu jezera noha pravěkého člověka. Datování radiouhlíkovou metodou určilo stáří stop na 40 000 roků. To učinilo z toluquillských šlápot nález prvořadého významu, protože nejstarší nezpochybnitelné stopy po přítomnost člověka Homo sapiens na americkém kontinentu jsou staré "jen" 11 500 let.

"Tato lokalita se stala jedním z nejdůležitějších míst pro poznání počátku osídlení amerického kontinentu a svědčí o podstatně časnějším osídlení, než jaké považovali vědci za možné," řekl člen objevitelského týmu Matthew Bennett. "Musíme zcela od základů přehodnotit své představy o tom, kdo, kdy a kudy poprvé do Ameriky přišel."

Silná slova vyburcovala ostatní vědce z klidu. Toluquillské šlápoty vrtaly hlavou i Paulu Rennemu z University of California v Berkeley, který je předním světovým odborníkem na datování hornin a paleontologických nálezů. Renne se rozhodl datování stop prověřit. Využil k tomu magnetické orientace železných částic obsažených v sopečném popelu. Kovové částečky se při formování hornin chovají jako střelky mikroskopických kompasů a uspořádají se tak, jak jim velí magnetické pole Země. Orientace zemského magnetického pole se zhruba jednou za 250 tisíc roků mění. Stáří horniny lze proto určit i tak, že porovnáme orientaci jejích železných částic s orientací "kompasových střelek" v horninách známého stáří.

Logo|foto:Český rozhlas

Analýzy v laboratořích university v Berkeley skončily nečekaným výsledkem. Už první měření naznačila, že tuf z lomu Toluquille musí být starší než 790 000 roků. Další měření určila jeho stáří zhruba na 1,3 milionu let.

"Šlápoty jsou buď o více než milion let starší než všechny ostatní důkazy o přítomnosti člověka na americkém kontinentu - anebo to vůbec lidské šlápoty nejsou," konstatuje Renne ve stati zveřejněné vědeckým časopisem Nature. K druhému vysvětlení se přiklání věhlasný paleoantropolog Tim White z berkeleyské university.

"Důkazy, které britský tým předložil, mě nepřesvědčily, že jsou to skutečně otisky lidských nohou," prohlásil White, který se kromě jiného podílel i na výzkumu 3,5 milionu let starých otisků nohou zanechaných v sopečném popelu v tanzanijském Laetoli australopitéky prchajícími před soptěním nedalekého vulkánu.

Také Renne, který tufový lom v Toluquille osobně navštívil, nevěří, že stopy v hornině zanechala noha pravěkého člověka. Podle něj vyhloubil "šlápoty" v měkkém tufu poměrně nedávno nějaký stroj využívaný pro těžbu anebo dostatečně velké a těžké zvíře.

"Nezapomeňte, že je to volně přístupné místo," říká Renne. "Projíždějí tudy auta a otisky jejich pneumatik jsou pak v tufu jasně zřetelné. Poblíž se pasou krávy a další zvířata." Silvia Gonzálezová se domnívá, že se Renne dopustil při datování horniny chyby. Detailní odpověď na Renneovy výhrady chce ale podat až prostřednictvím seriózního vědeckého článku.