Zdeněk Velíšek: Francouzský prezident Francois Hollande chce zrušit daňové ráje v Evropě

Případ Kypru ukázal, že existence daňového ráje v systému jednotné měny je časovanou bombou. Vybuchne tehdy, když banky, nepodřízené dostatečné kontrole, postaví stát před perspektivu finančního krachu. Kypřanům se nakonec nevyplatil daňový dumping. Nevím, jestli fiskální politice daňových rájů říká ještě někdo jiný daňový dumping, ale já považuji ten termín za výstižný. Po kyperské krizi je boj proti němu jednou z priorit eurozóny.

Nejvíc na demontáž daňových rájů naléhá v této chvíli francouzský prezident: Má kvůli nim doma velkou nepříjemnost: Jak je teď už dobře známo, ministr rozpočtu jeho vlády, Jerome Cahuzac, uložil pár nezdaněných miliard do švýcarské banky. Prezident nic netušil, a to je chyba; nebo tušil, a to je chyba ještě větší. Aféra slouží opozici k pokusu svrhnout celou vládu. Hollande ihned vyhlásil přípravu řady opatření proti utajovaným operacím francouzských bank s daňovými ráji, i proti politikům neplatícím doma daně. Má smůlu, že jeho předchůdce Nicolas Sarkozy to s velkou pompou udělal o pár let dřív taky ....a pohořel.

V těchto dnech se tisk znovu vysmívá Sarkozyho větě z r. 2009: “Daňovým rájům už jsem učinil přítrž!“ Byla to iluze. Boj proti daňovým únikům do zahraničí a proti útočištím nezdaněných peněz začíná znovu. Možná na celoevropské úrovni. Uvidíme po zítřejším závěru zasedání ministrů financí. Evropa zamýšlí použit strategii, pro kterou se rozhodl Washington. Když se teď dozvídáme, že vlády dvou států eurozóny, tedy zmíněného Rakouska a Lucemburska, naznačují svou ochotu upustit od bankovního tajemství, není to ještě kvůli nátlaku ostatních evropských vlád. Je to kvůli nátlaku Spojených států. Washington uvádí v platnost zákon povolující bankovní styk pouze se zeměmi, s nimiž USA podepsaly či podepíší dohodu o výměně bankovních informací, laicky a možná nepřesně řečeno, o transparentním bankovním styku.

O něčem podobném uvažují teď i evropské státy, tedy ty, které si nevylepšují domácí ekonomiku penězi daňových podvodníků z jiných zemí. Lucemburský premiér už předem prohlásil, že přece neodmítne evropským kolegům to, na co přistoupil v bankovních stycích své země s Amerikou. Neprůstřelnost bankovního tajemství opouští po troškách i Švýcarsko. Víc než zahraniční nátlak na úrovni vlád prolomila ale obranu daňových rájů před dvěma týdny novinářská kampaň off-shore leak. Masovým zveřejněním tajně získaných jmen majitelů zahraničních bankovních kont těžce snížila přitažlivost daňových rájů. Dočasně nebo napořád? Uvidíme.