Závěť Vratislava z Pernštejna

1. červenec 2012

Psal se 10. duben 1572, když v Prostějově Vratislav z Pernštejna za přítomnosti předních moravských šlechticů, sepisoval svou závěť. Pečlivě uschované majetkoprávní vyrovnání objevili badatelé až v letošním roce v Moravském zemském archivu. Poprvé si pergamen může prohlédnout také veřejnost.

Rok 2012 proměnil Národní památkový ústav v Pernštejnský rok a připravil řadu doprovodných akcí napříč Českou republikou. Součástí je také výstava v nově otevřeném Salmovském paláci v Praze na Hradčanech – Pernštejnové a jejich doba. Představuje život šlechty v období renesance se vším, co k němu patřilo od narození, přes sňatky, politické a vojenské kariéry až po smrt.

Objev roku = pergamen
Přípravy expozice a hledání vhodných materiálů k vystavení, bylo ideální příležitostí k otevření krabic s archiváliemi, kterým se badatelé pro další práci dosud nemohli zabývat a stalo se nečekané. Mgr. Tomáš Černušák, PhD. v jedné z nich objevil pergamen, o jehož existenci jsme dosud neměli tušení – moravskou závěť Vratislava z Pernštejna. V podstatě jde o jakousi badatelskou perličku, protože text české i moravské závěti známe. Tehdejší úředníci zapsali obě závěti do českých i moravských zemských desk po Vratislavově smrti v roce 1583. Teprve dnes však můžeme oba zápisy fakticky porovnat. Tedy jen u moravské části, česká listina dosud nalezena nebyla.

Co se v závěti píše?
Vratislav z Pernštejna sepsal vlastnoručně závěť za přítomnosti šesti předních moravských šlechticů, kteří k závěti připojili své pečeti. Dnes je bohužel, kromě Vratislavovy, dochována jen pečeť Václava Podstatského z Prusinovic, z ostatních zbyly jen pečetní pergamenové proužky. V dosud neznámé závěti určené pro majetky ležící v Čechách, Vratislav stanovil podmínky zabezpečení své manžely Marie Manrique de Lara.

Moravská závěť Vratislava z Pernštejna

V druhé závěti, moravské, určil majetkové zabezpečení svých tehdy žijících dětí – synů Jana a Václava a dcer Johany, Alžběty, Hedviky, Polyxeny a Františky. Myslel také na ještě nenarozené děti, kterým stanovil roční rentu 3 tisíc kop míšeňských z Pernštejnech moravských statků. Zajistil tak například ještě nenarozenou Bibianu. Závěť také uvádí, že pokud se jeho dcery provdají, získají věno ve výši 3000 kop grošů českých. Neopomněl ani ustanovení poručníků nad svými dětmi, ke kterým kromě manželky Marie, patřili přední čeští a moravští šlechtici.

Závěť byla, po zapsání do zemských desk, založena do registratury zemského soudu, který v roce 1857 převzal Moravský zemský archiv v Brně a uložil do fondu G 7 jako Listiny zemského soudu Brno. Právě zde byla závěť na počátku letošního roku objevena.

Trezorová místnost v termínech
V trezorové místnosti jsou vystaveny ty nejvzácnější exponáty vyžadující specifické podmínky. Vratislavova závěť zde může být jen od 28. června do 9. července, kdy se večer bude vracet zpět do fondů Moravského zemského archivu. Spolu s ní se musí vrátit také Moravské zemské desky, které svým obalem dokládají vývoj iluminátorského umění na Moravě v průběhu středověku a raného novověku. Pouze do 9. července bude v trezorové místnosti možné vidět také zápůjčku z Národní knihovny – tzv. Pernštejnskou bibli, kterou na ořízce zdobí znak zubří hlavy s houžví v nozdrách.

Pozvánkou k prohlídce výstavy může být také komentovaná prohlídka trezorové místnosti v doprovodu hlavní kurátorky expozice Pernštejnové a jejich doba – PhDr. Duni Panenkové:

Expozici Pernštejnové a jejich doba jsme se věnovali také v rámci pořadu Třetí dimenze Ve znamení zubra.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio