Zásah školáka meteoritem je nevěrohodný

17. červen 2009

V minulých dnech se v médiích objevila zpráva o německém školákovi, kterého zasáhl malý meteorit. Mohli jsme vidět fotografie i videoreportáže. Odborníci ale ve výpovědi chlapce objevili určité nesrovnalosti. Zeptali jsme se dr. Pavla Kotena z Astronomického ústavu AV ČR, do jaké míry jsou informace o zásahu chlapce věrohodné.

Jsou svědectví školáka a informace v médiích věrohodné?
Předně musíme říct, že máme poměrně málo informací. Z těch zpráv, které se objevily v médiích, to ovšem příliš věrohodně nevypadá. Celá řada informací je zavádějící. V tuto chvíli tedy nelze prohlásit, jestli se to skutečně stalo tak, jak bylo popsáno, nebo jestli si to ten školák vymyslel.

O čem jsou konkrétně pochybnosti?
V médiích se například uvádí, jakou rychlostí ten meteorit padal. Byla zmíněna rychlost asi 40 000 kilometrů za hodinu, což je dost přehnané číslo. Rovněž informace, že meteorit o velikosti hrášku nejdříve chlapce škrábl na ruce a pak dopadl na silnici a vyhloubil v ní třiceticentimetrovou jamku, i to je přehnané. Sám chlapec ještě navíc prohlásil, že nejdříve viděl ohnivou kouli, což je také divné, protože pokud už dojde k pádu meteoritu, tak v posledních 10 nebo 20 kilometrech nad Zemí už nesvítí a padá volným pádem. Říkáme tomu temná fáze letu; v ní meteor nemůžeme vůbec vidět.

Zmínil jste, že rychlost meteoritu byla přehnaná. Jakými rychlostmi tedy meteority na zemský povrch běžně dopadají?
Musíme si uvědomit k čemu vlastně dochází. Zpočátku máme těleso, které se pohybuje ve vesmíru po oběžné dráze kolem Slunce a zde jsou ty rychlosti řádově desítky kilometrů za sekundu. Když těleso vstoupí do zemské atmosféry, začne brzdit a také svítit. Pokud se celé neodpaří, tak přejde do volného pádu, a to je fáze, kdy už nesvítí. Tím volným pádem padá, jak už jsem řekl, z výšky 10 až 20 kilometrů, takže si můžeme snadno spočítat, že dopadové rychlosti jsou řádově stovky metrů za sekundu. I to je velká rychlost, ale je zhruba stokrát nižší než údaj publikovaný v médiích v případě německého meteoritu.

Také jste říkal, že je podezřelé, že meteorit škrábl chlapce do ruky a pak vytvořil kráter. Co je na tom netypického?
Zaráží mě především uváděná velikost kráteru asi 30 cm. Když vezmeme v úvahu, že to bylo malé těleso, prý o velikosti hrášku, tak je to podezřelé. Obvykle se velikosti kráteru pohybují okolo deseti nebo patnáctinásobku velikosti dopadajícího tělesa. Velikost kráteru ale samozřejmě závisí na mnoha okolnostech - do jakého terénu meteorit dopadá, jaké je jeho složení, jaká je dopadová rychlost. O německém meteoritu chlapec říká, že dopadl na silnici, takže to byl poměrně tvrdý podklad. Proto se mi zdá velmi nepravděpodobné, že by tam došlo k vytvoření takového relativně velkého kráteru. Máme zkušenosti přímo od nás z České republiky, že dopadly těžší meteority třeba o hmotnosti 100 gramů a ty vyhloubily jamku, která rozhodně nebyla mnohonásobně větší než meteorit, spíše srovnatelně veliká.

Meteorit prolétl čelním sklem automobilu. Španělsko 1994.

Byl už někdy v minulosti zaznamenán případ zásahu člověka meteoritem?
Ano, takových případů bylo několik. Asi nejslavnější se odehrál v roce 1954 v americkém státě Alabama. Žena, která odpočívala na gauči, byla zasažena úlomkem meteoritu o hmotnosti asi 1,5 kg. Ten meteorit nejprve proletěl střechou jejího domu, pak dopadl na nábytek, odrazil se na ženu a způsobil ji pohmožděniny a popáleniny na boku. Pak tu bylo několik případů, kdy meteority zasáhly například automobil. Třeba v roce 1994 ve Španělsku to byl velmi zvláštní případ a asi jenom velkým štěstím neskončil tragicky. Meteorit tehdy zasáhl čelní sklo jedoucího automobilu, ohnul volant, poranil řidiče na ruce a skončil na zadním sedadle. I to byl kámen o velikosti více než 1 kg.

Tak to byly případy, při nichž osoby měly štěstí. Je nějaký doklad o tom, že by meteorit někoho dokonce zabil?
Z popisů těch případů, kdy meteority dopadly těsně vedle někoho nebo dokonce někoho zranily, vyplývá, že v minulosti muselo dojít i k případu, kdy meteorit člověka zabil. Ale přímý důkaz nemáme. Máme důkaz o tom, že v roce 1911 meteorit zabil v Egyptě v oblasti Nakhla psa. Pak se objevily studie, které vycházely z historických materiálů, např. z čínských kronik. V roce 1992 byla jedna taková studie publikována a bylo v ní odvozeno, že k jednomu zásahu člověka meteoritem dochází v průměru jednou za 9 let. Ovšem jeden zásah ještě neznamená, že to je hned zásah smrtelný. Byly ale studovány i jiné čínské zdroje, a ty uvádí vyšší počty obětí. Například v roce 616 údajně v Číně spadl meteorit na věž, ta se zřítila a pohřbila pod sebou deset lidí. A pak je tam jedna zmínka z 15. století. V odlehlé oblasti Číny došlo k pádu deště meteoritů a údajně zahynulo 10 000 lidí. Ovšem to jsou zprávy, které je velmi obtížné potvrdit. Kdybychom ale vzali tyto informace jako pravdivé a provedli výpočet na současnou populaci a na celou obydlenou pevninu, tak bychom dostali výsledek, že k zabití pádem meteoritu dojde jednou za 3,5 roku.

Chlapce zasáhl 3gramový meteorit do hlavy. Uganda 1992.
autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.