Západoněmecké ministerstvo spravedlnosti ovládali nacisté i po válce. Tisíce nacistických zločinců tak unikly trestu
O tom, že bývalí nacisté se vyskytovali v některých významných pozicích Západního Německa i po skončení druhé světové války, se celkem dobře ví. Komise německých historiků ale nyní zkoumala historii německého ministerstva spravedlnosti a její zjištění jsou pro Němce i po letech šokující.
Archivní složky ministerstva spravedlnosti uložené v bývalém sídle ministerstva v bonnském zámečku Rosenburg vydaly své svědectví po čtyřech letech intenzivního bádání. O nálezech historiků informuje německá stanice Deutche Welle.
Amnestie pro nacisty
„V některých odborech na ministerstvu měli nacistickou minulost prakticky všichni,“ řekl během pondělní prezentace výsledků bádání profesor moderních dějin na univerzitě v Postupimi Manfred Görtemaker.
Celková čísla jsou skutečně zarážející. Ze 170 právníků zastávajících vedoucí funkce na ministerstvu jich bylo 90 členy nacistické NSDAP a 34 se dokonce aktivně zapojilo do nechvalně proslulých polovojenských jednotek SA.
Historici zkoumali dokumenty z let 1949 – 1973, které byly až dosud utajované. Výzkum jednoznačně dokládá, že infiltrace ministerstva nacisty měla politické důsledky. Bývalým nacistům se totiž podařilo zastavit jakékoli stíhání nacistických zločinců. „Po roce 1949 se už nemusel žádný soudce či státní prokurátor zodpovídat ze svých činů za nacistického Německa,“ uvedl Görtemaker. Soudy si zkrátka potajmu udělily kolektivní amnestii.
Ministerstvo spravedlnosti navíc zřejmě aktivně bránilo stíhání dalších nacistických zločinců. „Výsledem je, že tisíce, dokonce desítky tisíc těch, kdo napomáhali nacistickým zločinům, zůstaly nepotrestány,“ vysvětluje Görtemaker.
Tradice nacistického uvažování se navíc podle Deutsche Welle podepsala také na některých tehdy vzniklých zákonech. Diskriminace homosexuálů nebo Romů se přenesla i do zákonů západoněmecké republiky. Tak například sexuální styk mezi osobami stejného pohlaví byl tehdy stále označen za trestný čin. Paragraf přitom platil až do roku 1994 a na jeho základě bylo odsouzeno na 50 tisíc osob.
Do německa se vrací nacistický slovník
Současný ministr spravedlnosti Heiko Mass v této souvislosti uvedl, že odsouzení mohou požádat o rehabilitaci i o kompenzaci. Mass historikům za práci poděkoval a upozornil, že zjištění jsou i varováním pro dnešek. Podle ministra to ukazuje, že zkušenosti z nacistického Německa leckdy utvářely právní systém západoněmecké republiky více než demokratické principy.
Také bývalá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenbergerová, která výzkum historiků iniciovala, připomněla současnou situaci, kdy pravicoví populisté a extremisté ohrožují demokratické instituce. „Je to dobře patrné třeba na užívání slova ‚völkisch‘,“ uvedla exministryně.
Toto specifické označení pro národ či rasu používali právě nacisté a v současném Německu zažívá díky populistům renesanci. „Musíme být velmi obezřetní v situaci, kdy se etnický původ a rasa stávají kritériem při politických akcích,“ cituje Schnarrenbergerovou německá stanice Deutsche Welle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.