Záchrana kondorů závisí na zákazu olova
Jedinou cestou k záchraně kalifornských kondorů je zřejmě konec používání olovnatého střeliva.
Největší pták Severní Ameriky - kondor kalifornský (Gymnogyps californianus) s třímetrovým rozpětím křídel - se v minulém století ocitl na samém pokraji zániku. V roce 1987 zbývalo pouhých 22 ptáků, kteří byli odchyceni a rozmnoženi v zoologických zahradách. Počet jejich mláďat byl dost vysoký na to, aby se v roce 1991 mohlo začít s reintrodukcí kondorů do přírody. Celý program stál asi 45 milionů dolarů a měl řadu kritiků, kteří předpokládali, že se setká s rychlým neúspěchem.
Dobrá zpráva je, že k tomu nedošlo - program podle Americké ornitologické unie naopak předčil veškerá očekávání. Špatná zpráva je, že zřejmě narazil na svůj strop. Ptáci v divočině přežívají díky neustálým zásahům člověka - monitorování, krmení a ochrana kondorů přichází ročně na 5 milionů dolarů. Přesto každým rokem asi 10 procent dospělých jedinců umírá, což podle článku na stránkách Science znamená, že se kondoří populace nedokáže sama udržovat.
Hlavním důvodem vysoké úmrtnosti je jedovaté olovo v nábojích, které mrchožraví kondoři polykají spolu s masem zastřelených zvířat. Ornitologové proto volají po okamžitém zákazu používání olovnatého střeliva v místech, kde kondoři žijí. Zároveň ovšem povzbuzují lovce, aby kondorům nechávali k dispozici více mršin jelenů a divokých prasat - samozřejmě zastřelených bezolovnatými náboji.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
