Z rozhlasového archivu: První hlasatelé
Když Emilie Tučková-Kočová (1901-1982) ohlašovala vysílání slovy "Halo, halo, zde vysílací stanice Radiojournalu v Kbelích u Prahy...", nikdo si tehdy nelámal hlavu s tím, jestli jde o profesionálního hlasatele. Před ní obstarávali oznámení programu poštovní mechanikové z obsluhy kbelského vysílače.
Emilie Tučková-Kočová začala pracovat ve společnosti Radiojournal s.r.o. jako korespondentka, účetní a pokladní. Hlasatelství se na začátku rozhlasového vysílání považovalo za jistý druh recitace. Právě proto tehdejší Radiojournal oslovil "prvního profesionála" v tomto oboru a 17. ledna 1924 se Emilie Tučková-Kočová na postu hlasatele střídala s Adolfem Dobrovolným (1869-1934).
Ten své působení zahájil přednesem Sládkovy básně Rodná mluva. Do rohu studia si nechal zabudovat příruční knihovničku, z níž pak vybíral při programových přestávkách mezi hudební produkcí ukázky z nových knih, básně i prózu našich i zahraničních klasiků. Když nastaly technické nebo programové potíže, nejčastěji sáhl po Nerudovi nebo Vrchlickém a "vyplnil" tak mezeru ve vysílání. Adolf Dobrovolný byl tedy nejen prvním rozhlasovým hlasatelem u nás, ale dramaturgem a režisérem slovesných pořadů. Ve dvacátých letech v této oblasti byla rozhlasová produkce Radiojournalu naprostým světovým unikátem.
Na začátky hlasatelské činnosti vzpomíná v roce 1963 Emilie Tučková-Kočová, první hlasatelka rozhlasového vysílání.
O hlasatelce Emilii Tučkové-Kočové, která byla u počátků našeho rozhlasového vysílání, jsme hovořili v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 16. 5. 2008.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.