Vyřešená záhada Brusilovovy expedice

Portrét Brusilova a loď Sv. Anna
Portrét Brusilova a loď Sv. Anna

Ruští badatelé našli na souostroví Země Františka Josefa to, co zbylo z polární expedice vedené Georgijem Brusilovem, a vyřešili bezmála staletou záhadu.

Lidské kostry, listy deníku, běžné předměty denní potřeby, ale třeba i sluneční brýle vyrobené ze skla lahví od rumu našli během letošního polárního léta ruští badatelé na zaledněném pobřeží Země Františka Josefa. Ostatky i věci patří bezpochyby členům Brusilovovy expedice a jejich nález ukončil bezmála sto let dohadů o osudu této tragické výpravy.

Plachetnice Sv. Anna vyplula z Petrohradu pod velením Georgije Brusilova koncem srpna roku 1912 s ambiciózním cílem proplout podél severních břehů Asie až do Beringovy úžiny. Mladý vedoucí polární expedice doufal, že tak otevře zcela novou námořní obchodní cestu.

Pozdní start a nepříznivé podmínky, panující toho roku v Arktidě, zastavily expedici už v Karském moři. Sv. Anna uvízla v ledových masách a v jejich sevření byla unášena mořskými proudy dále na sever. První polární zimu ještě posádka jakž takž přežila, protože měla dost zásob. V krátkém létě 1913 ale nedokázala koráb uvolnit a byla donucena přezimovat v zamrzlé lodi i podruhé.

Loď Sv. Anna

Nedostatek jídla, nemoci a pobyt v tmavých, vlhkých, stísněných prostorách podpalubí posádku demoralizovaly. Brusilov přesto nechtěl loď opustit. A tak se nakonec vydává na pochod k daleké pevnině třináct mužů pod vedením kormidelníka Valeriana Albanova. Polární odyseu přežijí jen dva – Albanov a námořník Alexandr Konrad. Po třech měsících trmácení dosáhnou skladiště potravin zřízeného Fridtjofem Nansenem na mysu Flora v Zemi Františka Josefa. Je to zázrak, protože cestu hledají jen podle provizorní mapy plné nepřesností a chybných údajů. Dalším zázrakem je jejich záchrana expedicí vedenou Georgijem Sedovem na korábu Sv. Fokka ve chvíli, kdy se už oba muži připravovali na další přezimování v Arktidě.

V letech 1914-1915 marně pátral po Brusilovovi a Sv. Anně norský polárník Otto Sverdrup. Také Albanov se snažil zorganizovat záchranné expedice. Jednal o nich neúspěšně i s admirálem Kolčakem. 1. světová válka a následná revoluce v Rusku však odsunuly osudy Brusilovovy expedice do pozadí.

Z Albanovových memoárů „V zemi bílé smrti“, které vyšly v Petrohradě v roce 1917, víme o průběhu expedice i cestě třináctky mužů k Zemi Františka Josefa. Kniha se stala předlohou několika filmů a knih, z nichž nejznámější je román Veniamina Kaverina „Dva kapitáni“.

Valerian Albanov

Osud Brusilova a zbytku posádky zůstával do léta 2010 záhadou. Teď je jasné, že všichni zahynuli na lodi, kterou mořské proudy nakonec zanesly k břehům Země Františka Josefa. Rozluštěné zápisy z dobře zachovaného deníku líčí kruté okolnosti posledních dní. Zásoby došly. Námořníci se snažili ulovit polárního medvěda, ale marně.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 24. 9. 2010.