Vypravte se v létě za bunkry

Mezi zasloužilé hledače patří trojce Jan Müller, Petr Sekyra, Jan Halama. Podařilo se jim zdokumentovat celou řadu objektů a k tomu napsali: „Odeslali jsme vám dokumentaci celkem 9 bunkrů včetně fotografií a to objektů 54,59, 684, 282, 285,1001,224,286 a asi 48012. Jelikož jsou VEČ (vojenské evidenční číslo objektu) některých místních objektů takřka nečitelná, tak tím je identifikace velmi ztížena. Dále plánujeme s kolegy další průzkum této lokality, jelikož podle databáze se tu nalézá na území Tři Sekery, Tachovská Hut, Plánská Hut, Chodovská Hut a Drmoul 38 bunkrů. Některé bunkry byly v nedávné době zlikvidovány a nebo se nyní nalézají na soukromých či pronajatých pozemcích a jejich zdokumentování není možné.“

Trojce v pátrání po bunkrech pokračuje i nadále a kromě dalších fotografií nám posílá i důležité informace: „Vzpomněl jsem si na další tři objekty polního opevnění z této oblasti. Nachází se v poli nad silnicí Tři sekery-Chodovská huť, tyto objekty byly však v 90letech zlikvidovány zasypáním zeminou zřejmě místními zemědělci. Tyto bunkry jsem prolezl jako kluk a pamatuji si, že se tam nalézal jeden palebný srub asi kž-1, který mířil nejspíš na Chodovskou huť.“

Netypizovaný objekt, Tři sekery|foto: Jan Müller

Bunkry nejen v pohraničí

Bunkry, které vám v rámci projektu na těchto stránkách ukazujeme, měly za úkol chránit železnou oponu především v oblasti pohraničí. To však neznamená, že poválečné pevnosti nevznikaly i ve vnitrozemí.

Také z těchto oblastí nám přicházejí fotografie. Například od pana Lukáše Doubravy v okolí Kolína. Napsal nám: „Pátráte také po objektech ve vnitrozemí? Vím v okolí Kolína o dvou objektech (pravděpodobně ÚŽ-6), v jednom jsem byl naposledy před cca 20 lety a u druhého pouze u vchodu), a na dva další mám tip.“

Bunkr u Hradčan u Žehuně|foto: Lukáš Doubrava

Tyto poválečné objekty nás také zajímají, i když nejsou přímo předmětem našeho projektu. Přesto stojí s těmi pohraničními minimálně za srovnání. Lukáš Doubrava se k bunkrům na jaře vypravil a napsal nám: „Posílám fotky, které jsem pořídil včera v objektu TRHS u Hradčan u Žehuně (VEČ 3181). Nejsou tam ani jedny protitlakové dveře, uvnitř je kupodivu celkem pořádek. Rozměry místnosti jsem odhadl na 6 x 2 x 2 m (jednak podle krokování, jednak potom z fotek mi přijde – pokud jsem dobře počítal – že je tam 12 prefabrikovaných dílů po 0,5 m). Příjezd je stále možný po panelové cestě z okraje obce Hradčany (pár metrů od značky začátek/konec obce). Kvalita cesty nic moc, ale nechá se to i osobákem.“ Fotografie si můžete prohlédnout zde ve FOTOGALERII.

Odezva na naše v tomto případě rozhlasové vysílání o projektu Utajená obrana železné opony nám chodí také poštou. V reakci na pořad Meteor, kde jste se o poválečném opevnění také mohli dozvědět, nám poslal dopis jeden z posluchačů. I když také nepopisuje pohraniční bunkr, jeho svědectví o výstavbě objektu je velmi zajímavé.

Dopis k bunkrům|foto: Archiv ČRo

Neznámý objekt

Děkujeme vám také za příznivé reakce, které nám posíláte po shlédnutí našich stránek. Mail od Jakuba Hrdiny z Jihlavy nás velmi potěšil: „Dnes jsem narazil na vaše internetové stránky "Utajená obrana železné opony". Tyto stránky mi málem vyrazily dech! Nemohl jsem uvěřit svým očím, když jsem viděl, jak pečlivě jsou zpracovány a je vidět, že si na nich autoři dávali opravdu záležet. Takovýchto stránek se moc nevyskytuje a chtěl bych Vám za ně poděkovat! :-) Věkově jsem ten, kterým byly podle rozhovoru s panem Duhanem stránky určeny, a musím přiznat, že ačkoliv jsem trošku věděl o těchto "bunkrech" stavěných po válce, velkou spoustu věcí jsem se dozvěděl. Je mi 16 let, troufám si říct, že jsem celkem vlastenec a o tyto objekty se s kamarády zajímáme- zvlášť o ty prvorepublikové. Nejvíce mě ale mrzí, když objevím nějaký "řopík", který je poničen vandaly (spreje) a ze kterého si lidé udělali skládku. Nedovedu si představit, jak můžou takhle znehodnotit několik desítek let starý objekt, který byl určen na ochranu naší republiky.....“

Na tento problém bohužel často narážíme i v případě poválečných bunkrů a cílem našeho projektu je dosáhnout jejich důkladného zabezpečení – nejen kvůli lidem, kteří by v případě přehlédnutí nezajištěného bunkru mohli přijít k úrazu, ale také kvůli bunkrům samotným, které se pro mnohé stávají vítanou skrytou skládkou odpadu. Jakub Hrdina nám poslat také informaci o zajímavém nálezu bunkru. „Dále jsme pak objevili bunkr, který však není takového typu jako na Vašich stránkách. Vchod není nijak maskovaný, ale je betonový nad zemí. (viz. příloha) Vstupuje se rovně po schodech dolů přes jedny dveře. Po zabočení doprava a přejití přes 2. dveře se dostáváme do vetší místnosti, ve které je snad ještě zbytek dobového dřevěného regálu. Měl snad být k řízení cvičení na tankodromu... Ale co je na něm nejzajímavější je konec té místnosti, kde je zasypaný vchod (nejspíš dolů). Je zde otvor pro dveře, který je náhle zabetonován. Do betonu (tenká vrstvička) už někdo udělal díru a za ním se nachází čistý sypký písek. Mohl to být vstup do nižších prostor? Kdo ví...“

Plánek z dopisu k bunkrům|foto: Archiv ČRo

Popis i s nákresem jsme předali našemu „bunkrologovi“ Janu Lakosilovi, který nám napsal: „Popisovaný objekt je typický ÚŽ-6 - patří tedy k prefabrikovaným objektům, které se budovaly od poloviny 60. let po celém území republiky, částečně i v systému polní obrany. Ten vstup s pískem je nouzový výlez bez šachty. Kdyby objekt dostal zásah, osádka by prorazila otvor, písek by se vysypal a mohli se vyškrábat nahoru. Jestli by to fungovalo i v praxi, to netuším.“

Plánek bunkru u Jihlavy|foto: Jakub Hrdina

Za všechny vaše maily i dopisy děkujeme a postupně je v rámci článků budeme zveřejňovat. I když je hledání v nadcházejících letních měsících ztížené vzhledem k rostoucí vegetaci, která ještě více ukrývá už tak téměř neviditelné poválečné opevnění, pomozte nám s hledáním i dál. Naším společným úsilím už se podařilo dohledat desítky objektů, stovky na své objevitele však stále čekají. Pište na email bunkry@rozhlas.cz.