Všechno není diskriminace

6. srpen 2002

Úvodem budiž konstatováno, že věta z programového prohlášení vlády, znějící: "Zvláštní úsilí bude vláda věnovat integraci Romů a snaze čelit pokusům o sociální vylučování romských komunit z občanské společnosti" (konec citátu) dostane během vládnutí koaličního kabinetu i nějaký skutečný obsah.

Nejnovější kroky vlády jsou od minulého týdne známy. Premiér Vladimír Špidla učinil poměrně emotivní prohlášení, ve kterém vyzval romské spoluobčany, aby neodcházeli do zahraničí. Premiér tehdy neváhal přiznat, že postavení Romů je někdy obtížné, že Romové narážejí v každodenním životě na problémy sociálního a ekonomického rázu a občas i na otevřenou diskriminaci a na násilnické projevy rasismu. Vladimír Špidla také romským spoluobčanům vzkázal, že odchodem se nic zásadního nevyřeší a zdůraznil, že romští předkové přišli do země už ve 14. století a ať už si to dnešní jejich potomci myslí nebo ne, jejich kořeny jsou dnes tady...

Zároveň však vláda zahájila komplexnější manévr, který by měl některým romským spoluobčanům jasně předvést, že není (z pohledu státu) možné jen tak volně směšovat některé neblahé aspekty složitého postavení romské menšiny se snahami zneužívat sociálních výhod, plynoucích z postavení žadatele o azyl v zahraničí.

Jinými slovy: Vláda připravuje sadu opatření, které mají zabránit rostoucímu počtu romských žadatelů o azyl v zemích Evropské unie a v Norsku. Ministři hodlají mimo jiné omezit sociální dávky pro neúspěšné žadatele o azyl, vytvořit speciální policejní tým pro potírání lichvy v romské komunitě či podporovat vzdělanost a zaměstnanost Romů. Na tyto mimořádné programy takzvaného akčního plánu uvolní ministerstvo financí 30 miliónů korun, což vyplývá z pondělního sdělení vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petra Mareše (US-DEU). Je to konkrétnější vyjádření toho, že vláda přijala doporučení vládní rady pro záležitosti romské komunity z konce minulého týdne.

Zcela konkrétně řečeno, zní jedno z vládních opatření takto: Čeští občané, kteří se v zahraničí neúspěšně ucházeli o azyl, by již neměli mít po svém návratu do České republiky nárok na zpětné vyplácení sociálních dávek. Už koncem minulého týdne se na tuto akci zrodila poměrně masivní reakce některých romských aktivistů, kterým odepření zpětného vyplacení sociálních dávek - tedy především podpory v nezaměstnanosti a rodinných přídavků - připadá jako jasný projev diskriminace a rasismu.

A to je právě ono velké nedorozumění. Našim romským spoluobčanům, jakkoli mohou být jejich jednotlivé a konkrétní osudy někdy ztrpčovány skutečnými projevy xenofobního násilí, je nutné vysvětlit, že žádná civilizovaná země prostě nemá ve svém sociálním programu zařazeno libovolné vyplácení sociálních dávek všem potřebným.

Právě naopak - pro vyplácení například podpory v nezaměstnanosti existují v zemích, kam z České republiky míří romští žadatelé o azyl, velice přísná pravidla, která obsahují i přísné sankce. Západoevropský nezaměstnaný, který v jedné zemi pobírá nezaměstnaneckou podporu, avšak dostane práci a pobírá peníze v zemi jiné, o svou podporu okamžitě poté, co to úřady zjistí, přijde a vystavuje se přinejmenším nebezpečí, že jeho aktivity, směřující ke klamání důvěřivosti státu budou napříště pod přísnějším dohledem.

K témuž principu - totiž (na Západně běžné a základní) předepsané vstřícné a dodržované důvěře státu, že občan mu nelže, co se týče jeho sociálního postavení, ale patří i jeho doplňková část, kterou je prověřování této důvěry. Občan, který v západních zemích přijímá dávky v nezaměstnanosti je, v nepravidelných a nečekaných (tedy, předem neodhadnutelných) intervalech zván k příslušnému pracovnímu úřadu, aby tam osobně prokázal, že o sehnání nového zaměstnání usiluje a splňuje tak podmínky pro další vyplácení podpory.

To - přinejmenším podle mého - nelze považovat za jakýkoli projev diskriminace a rasismu. Jde toliko o upevňování vzájemné důvěry. Nicméně v takovém přístupu úřadů, lze se snadno domyslet, mohou někteří naši romští spoluobčané shledávat znaky diskriminace. Není tomu tak - a se zkušeností, že v poslední době romští spoluobčané vyjadřují celkem otevřeně ekonomické důvody jejich cest za azylem v jiných zemích (oproti dřívějším, zcela jednoznačným rasovým motivům) bude nejspíš zapotřebí, aby romští aktivisté, jejichž úkolem je problematiku soužití pomáhat řešit, zvýšili svou osvětovou činnost na téma: diskriminace a rasismus.

Ne, že by v téhle zemi neexistoval, ale dodržování některých základních pravidel ohledně sociálních dávek mezi ně rozhodně nepatří...

rse@rozhlas.cz

Spustit audio

Více z pořadu