Vít Pohanka: Aleksander Kwaśniewski
Za socialismu byl aktivním funkcionářem polské mládežnické organizace, pak Polské sjednocené dělnické strany a ministrem dvou posledních komunistických vlád. Přesto později jako prezident dovedl Polsko do Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Aleksander Kwaśniewski by podle přísných kritiků mohl být příkladem obraceče kabátů, který měnil názory podle směřování dominantních společenských a politických proudů, aby se vždycky usadil na slunci. Přesto si dokázal získat respekt a úctu světových lídrů a, co je podstatné, většiny Poláků.
Jeho politická aktivita ve strukturách komunistického Polska totiž vždycky směřovala k uvolnění a reformám. Proto také zasedl před víc než pětadvaceti lety ke kulatému stolu spolu s předáky Solidarity, aby dojednal pokojný přechod Polska k demokracii.
A proto mu také voliči jeho komunistickou minulost nezazlívali, aspoň ne do té míry, že by to trvale poškodilo jeho politickou kariéru ve svobodné 3. polské republice.
Kdyby tomu bylo jinak, těžko by byl zvolený hned dvakrát prezidentem. Nejdřív v roce 1995, když těsně porazil Lecha Walesu. Podruhé, když v roce 2000 zvítězil s velkou převahou už v prvním kole.
Kwaśniewského úspěchy v prezidentských volbách se opíraly o podporu Svazu demokratické levice – uskupení, u jehož zrodu na začátku devadesátých let stál.
Je ale příznačné, že Svaz demokratické levice, v letech 2001 až 2005 hybná síla polské demokracie, postupně ztrácel podporu a vliv s tím, jak se Kwaśniewského pobyt v prezidentské rezidenci Belveder začalo počítat na 10 let.
Dnes nemá tato strana ani desetinu křesel v Sejmu a v Senátu ani jedno. Jeho další snahy vytvořit životaschopná politická uskupení nebyla úspěšná.
Mnoho Poláků dnes s odstupem času kritizuje Kwaśniewského podporu velmi aktivní polské účasti na invazích v Afghánistánu a Iráku.
Stála životy desítek vojáků a Polsko tím nic moc nezískalo. Snad jen bojové vojenské zkušenosti, které se určitě hodí při modernizaci armády, kterou varšavské vlády prosazují bez ohledu na stranické složení.
Aleksander Kwaśniewski se v posledních letech hodně angažuje také na Ukrajině. Z pověření Evropského parlamentu spolu s jeho bývalým předsedou Patem Coxem se pokoušel dojednat řešení politické krize. Jak už dnes víme, neúspěšně.
Ale mávnout nad Kwaśniewským rukou jako nad nedůležitým politickým vysloužilcem, by bylo krátkozraké. Dnes cestuje po mezinárodních konferencích, pronáší projevy ke studentům na světoznámých univerzitách.
Zůstává výraznou a známou osobností středoevropské politiky. V jedenašedesáti letech by nejspíš byly pro člověka jeho ražení myšlenky na definitivní odchod do ústraní a důchod předčasné.
Z Varšavy, Vít Pohanka, Český rozhlas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
