Vetřelci z vesmíru v savčím genomu

Genetickou informaci normálně dědíme vertikálně, tedy od svých rodičů. Bakterie a jiné prokaryotické organismy tuto cestu znají také, ale využívají i jiný mechanismus. Tím je horizontální přenos DNA, při kterém se kousky genetické informace přenášejí mezi nepříbuznými jedinci a dokonce i mezi různými druhy. U "vyšších" živočichů byl horizontální přenos pokládán za velice vzácný.

O velké překvapení a možná i posun v paradigmatu se nyní postarali biologové z Texaské univerzity v Arlingtonu. V genomu několika druhů obratlovců objevili transpozon označovaný jako hAT. Transpozony jsou genetické elementy, které dokážou "skákat" po genomu, tvořit své kopie a vpašovávat je na nová místa. Tento transpozon se u obratlovců poprvé objevil někdy v době před 15 až 46 miliony let a rozšířil se minimálně na dvou kontinentech. Vědci mu proto dali přezdívku "vetřelec z vesmíru".

Biologové tohoto vetřelce našli u takových zvířat, jako jsou africké poloopice komby, žáby drápatky, jihoamerické vačice a madagaskarští bodlíni - tvorové, kteří vypadají jako ježci, ale jsou příbuzní spíše slonům. Jde o první známý případ, kdy nějaký transpozon ve stejné době vstoupil do genomu různých - geneticky i geograficky nepříbuzných - druhů savců.

Jeho objev, který popisuje článekv Proceedings of the National Academy of Sciences, také může pozměnit pohled na evoluční biologii. Transpozon se totiž ve svých nových majitelích značně rozmnožil - například bodlíni nyní vlastní 99 tisíc jeho kopií. Při takém množství pravděpodobně musel nějakým způsobem zasáhnout do jejich evolučního vývoje.