Vesmírný let bumerangu

3. duben 2008

Japonský kosmonaut Takao Doi během právě skončené mise raketoplánu Endeavour zkusil hodit bumerangem. Tuto starou loveckou zbraň ve vesmíru nikdo před ním nevyzkoušel. Výzkum ukázal, že bumerang nebyl jen zbraní.

Bumerang je v našich končinách vnímán především jako exotický a tajemný předmět. Jeho tvar a prapodivný let ohromí každého, kdo ho vidí na vlastní oči. Lidé při pohledu na bumerang většinou nechápavě kroutí hlavou nad tím, že vůbec letí a když změní směr a vrací se do ruky, zůstává divák stát v němém úžasu.

Zbraň i hudební nástroj
Jeho původ je nejčastěji spojován s původními obyvateli Austrálie, ale ukázalo se, že jejich vynález to není. Princip bumerangu byl známý po celém světě. Je totiž součástí archeologických nálezů ze severovýchodní Afriky, Arizony a Kalifornie a také z Indie. Vůbec nejstarší bumerang byl nalezen doslova za našimi humny na polské straně Vysokých Tater. Datován byl do doby před 20 000 lety.

Bumerang byl doma především v Austrálii

Bumerang byl vyráběn z nejlépe dostupné látky, kterou lidé už tehdy dokázali tvarovat - ze dřeva. Ohnuté zploštělé dřevo mělo více způsobů využití. Některé bumerangy se po vyhození pohybovaly po předem dané dráze a vrátily se k vrhači. Jiné neměly za úkol se vracet a jistým druhem se dokonce nevrhalo vůbec - držel se v ruce a sloužil k boji muže proti muži. Bumerang byl využíván nejen k lovu, ale také jako hudební nástroj, spouštěč ohně nebo návnada pro lov vodních ptáků. Různému účelu použití odpovídal i rozměr bumerangu. Nejmenší byl dlouhý pouhých 10 cm, zatímco největší přes 2 metry.

Nejznámější je používání bumerangů v Austrálii. Tamní původní obyvatele dali tomuto vynálezu jméno, které se používá dodnes. Příslušníci kmene Turuwal z oblasti dnešního Sydney měli pro něj výraz bou-mar-rang. Ze stejné jazykové skupiny jsou i jiná slova, která používáme dodnes, třeba pes dingo nebo koala.

Jak to funguje?
Princip letu bumerangu je podobný jako u letadla. Profil bumerangu je totiž podobný křídlu letadla a lidstvo tedy nevědomky objevilo zákon aviatiky daleko před prvním letem bratrů Wrightových.

Logo

Pro správný let bumerangu je potřeba dobře ho roztočit, hodit pod správným úhlem a vzít v úvahu rychlost a směr větru. Když se vše podaří, bumerang se vrátí. Při vhodné rychlosti rotace se vytváří aerodynamický vztlak, který bumerang nadnáší a zároveň zakřivuje dráhu.

Bumerang je třeba uchopit za jeden konec a postavit ho. Pak naklonit asi o 45° a hodit vpřed jen mírně nad vodorovnou úroveň. Velmi se to ale liší podle účelu bumerangu. Při hodu je potřeba věnovat více úsilí k roztočení, než se snažit hodit hodně dopředu. Pokud je správně hozen, ve vzduchu působením fyzikálních sil letí po obloukové dráze a vrátí se zpět. Při návratu by se měl snášet ve vodorovné poloze. Návrat v sobě skýtá jisté nebezpečí úrazu, proto je třeba chytat ho oběma rukama mezi dlaně.

Existují bumerangy pravotočivé i levotočivé. Pravotočivý svou dráhu zakřivuje doprava a naopak. Oba je možné házet levou i pravou rukou a směr letu tím nelze ovlivnit. Fyzikální zákony dovolují hodin bumerang jen jedním způsobem, opačná rotace ho naopak pošle ihned k zemi.

Vesmírný hod
Původní obyvatelé Austrálie by se jistě divili, kde všude může bumerang létat. Po řadě historických míst na Zemi nebo současných sportovních kláních, se "ohnutý klacek" podíval i do vesmíru.

Japonský astronaut Takao Doi se chystá hodit ve vesmíru bumerangem

Nedávno skončená mise raketoplánu Endeavour měla celou řadu úkolů. Mimo jiné měla na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit první část japonské laboratoře. Proto byl na palubě také japonský astronaut Takao Doi.

Ten se během svého volného času 18. března pokusil o něco, co ve vesmíru ještě nikdo neudělal - hodil bumerangem. Byl to nápad japonského mistra světa v hodu bumerangem Jasuhira Tagaje. Cílem zajímavého experimentu bylo jistit, jestli se bumerang vrátí. Astronaut měl k tomu účelu s sebou jeden z malých sportovních typů bumerangu.

Stísněné prostory na vesmírné stanici se samozřejmě nemohou srovnávat s házením v pozemských podmínkách. Nicméně to hlavní se povedlo. Bumerang letěl předem odhadnutou dráhou a vrátil se zpět astronautovi do ruky. Hodu přihlíželi dva američtí astronauti a z pokusu existuje nejen fotografie, ale především video, které japonská kosmická agentura dle svých slov zveřejní později.

Hod bumerangem je dnes především sportovní záležitostí. Pořádají se každoročně mistrovství světa, kde se soutěží ve třech věkových kategoriích a několika disciplínách. Úkolem soutěžících je například opakovaně zasáhnout určený cíl nebo vrhnout bumerang tak, aby letěl co nejdále. Příští mistrovství světa v hodu bumerangem se bude konat v Seattlu v USA od 17. do 28. srpna 2008. Světový rekord například v délce hodu je 238 m a v počtu opakovaného chytnutí bumerangu 1297.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.