Vesmírné zahradnictví

V laboratořích zemědělské pokusné stanice při Texas A&M University se snaží tým vedený Fredem Daviesem napodobit podmínky, jakým budou rostliny vystaveny při pěstování na Měsíci, na Marsu nebo na palubě raket letících ke vzdáleným vesmírným světům. Výzkum probíhá v rámci projektu "Salátová mísa", který financuje americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jak naznačuje název projektu, slouží jako modelová rostlina především salát. Provádějí se však pokusy i se pšenicí a dalšími zemědělskými plodinami.

Podívejte se na video z Daviesovy laboratoře (v angličtině, 7,8 MB).

NASA si je dobře vědoma toho, že lidé musí mít během letu do vesmíru dostatek kvalitní potravy. Zatím si posádky raketoplánů i vesmírných stanic vozí všechno jídlo s sebou. Kosmický jídelníček posádek amerických raketoplánů dnes čítá asi 200 položek. Většina potravy je balena v tubách, z kterých si astronauti jídlo vytlačují přímo do úst. Některé potraviny jsou baleny v porcích velikosti jednoho sousta tak, aby je nebylo nutné ukusovat nebo porcovat. Drobečky nebo kapky potravy jsou ve stavu beztíže nebezpečné nejen pro nejrůznější přístroje a aparatury, ale při vdechnutí i pro samotné kosmonauty. S prodlužujícími se cestami vesmírem vyvstává před lidstvem potřeba zvládnout "kosmické zemědělství" a zajistit posádkám raket potraviny z vlastních zdrojů.

Podle Daviese má pěstování rostlin v kosmu obrovský význam nejen z hlediska výživy. Důležitý je i psychologický efekt. Listy hlávkového salátu nejsou pouze zdrojem vitamínu A a dalších důležitých látek. Kosmonauti si na nich budou pochutnávat i proto, že jim nabídnou vítané zpestření jídelníčku založeného na tradiční balené stravě. Zanedbat nelze ani schopnost rostlin odebírat z ovzduší oxid uhličitý a vylučovat do něj kyslík.

Rostliny se za miliony let dokonale přizpůsobily pozemským podmínkám a jejich pěstování mimo Zemi představuje tvrdý oříšek. Na Měsíci není atmosféra a vládne tam ve srovnání se Zemí jen šestinová gravitace. Slunce tu vychází zhruba na měsíc a zapadá na dva týdny. Rostlinám se tu nenabízí žádný zdroj uhlíku. Mars je na tom s ohledem na uhlík celkem dobře. Jeho atmosféra se skládá z 95 % z oxidu uhličitého. Tlak je tu však ve srovnání s pozemskou atmosférou jen setinový. Dny jsou na "rudé planetě" zhruba stejně dlouhé jako na Zemi, ale světla je vzhledem k větší vzdálenosti Marsu od Slunce mnohem méně.

Daviesův tým zkouší pěstovat rostliny ve zvláštních komorách, kde jsou navozeny "mimozemské" podmínky. Už první výsledky naznačily, že se dočkáme četných překvapení. Nízký atmosférický tlak rostlinám celkem nečekaně svědčí. V nízkotlaké atmosféře produkují salát i pšenice méně etylénu a v noci spotřebovávají méně cukrů na dýchání. Hlávky salátu pěstované za nízkého tlaku jsou proto větší než hlávky pěstované pod normální zemskou atmosférou. Stejně je tomu i s rostlinami pšenice.