Vědci přečetli makaka

9. duben 2013

Po dědičné informaci šimpanze byla přečtena dědičná informace makaka. Porovnání DNA lidoopa a opice s DNA člověka zřejmě přinese nový náhled na to, co nás vyneslo na pomyslný vrchol všech forem pozemského života.

Genom makaka se stane neocenitelným pomocníkem lékařů. V databázi amerického National Human Genome Research Institute je přes internet volně přístupná "nahrubo" přečtená dědičná informace makaka rhesuse. Genetici se mohou genomem makaka "přehrabovat" pomocí speciálních počítačových programů i na jiných počítačových databázích. Podle prvních analýz sdílí makak s člověkem 92 až 95 % své DNA. Se šimpanzem se jeho DNA shoduje dokonce z 98 %.

První přečtenou opicí se stala samička makaka z výzkumného chovu v americkém San Antoniu. Ke čtení DNA makaka spojily síly tři velké americké výzkumné instituce - houstonská Baylor College, Washington University v St. Louis a rockvillský J. Craig Venter Institute. Každá z institucí postupovala při čtení samostatně a nakonec výsledky svého snažení vzájemně zkombinovaly. Dědičná informace makaka je přečtena z 93 %, ale zřejmě v ní ještě zůstalo dost chyb. Na jejich odstranění vědci horečně pracují.

Makak figuroval na seznamu živočichů určených k přednostnímu čtení DNA vždy hodně vysoko, a jednu chvíli dokonce zastínil i šimpanze. Důvod je prostý. Medicínský výzkum využívá makaky už dlouhá léta. S pomocí těchto opic se podařilo nashromáždit obrovské množství údajů, jejichž vědecká hodnota se zmnohonásobí ve chvíli, kdy je bude možné dát do souvislosti s údaji o genech makaků. Humánní medicína tak získá neocenitelné údaje z výzkumu mozku, srdce a cév či rozmnožování. Makaci trpí infekcí virem SIV, který je blízce příbuzný lidskému viru HIV. Lze na nich proto získávat cenné informace využitelné pro boj s chorobou AIDS.

Kompletně přečtený genom makaka nám zřejmě pomůže pochopit zvláštnosti lidské dědičné informace a jedinečnost člověka mezi ostatními tvory obývajícími Zemi. Mnohé napovědělo už srovnání DNA člověka a šimpanze. Někdy je ale těžké posoudit význam zjištěných rozdílů. Pokud najdou u člověka v genech rys, který šimpanz postrádá, neznamená to, že nás právě tento rys odlišil od zvířat. Stejně pravděpodobné je, že šimpanz během své samostatné evoluce tento rys někde ztratil. Specificky lidské vlastnosti se budou skrývat za těmi rysy DNA, které sdílejí šimpanzové a makaci a kterými se od tohoto "chlupatého tandemu" člověk odlišuje.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka