Valdek: Upovídaná zřícenina

27. březen 2015

Zřícenina hradu Valdek byla dlouhá léta uzavřena v prostoru Vojenského újezdu Brdy. Na první pohled vás ohromí svou velikostí. Na druhý pohled zaujme řadou dochovaných architektonických detailů.

V současné době je možné Valdek navštívit během víkendů, nachází se ve zpřístupněné části vojenského prostoru. Cesta na hrad vede po žluté turistické značce z Neřežína. Valdek dokázal upoutat pozornost také Augusta Sedláčka, který se ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého zahájil své vyprávění zamyšlením o jeho jménu: „Sledujíce jména hradů našich starších seznáváme, že z větší části jsou německá a kolikráte beze smyslu a beze vztahu k místům, na nichž stojí, i k rodům, kteří je založili. Druhdy dovedli si však zakladatelé, nechytajíce jen maně nějaké jméno, vybrati název takový, který se s polohou hradu shodoval, a tak se to shledává i při starobylém a krásném hradě Valdece, jehož původní název Waldekke oblíbeným byl u Němcův a dobře se hodil i zakladatelům stavícím hrad svůj mezi širými lesy, které do dneška malebné jeho zříceniny zastiňují. Ať jde se k Valdeku od kterékoliv strany, všude naskytuje se cestujícímu příjemná cesta skrze lesy. Půvab této cesty zvyšuje se nejen zříceninami, nýbrž i pěkným jich uchováním. Dostalo se starému hradu za naší paměti spanilého ochránce, knížete Hanavského, jehožto kázáním některé části vyrumovány a zdi všude opatřeny tak, aby zkažení a hynutí jich se zamezilo."

Valdek v roce 2008

Valdek založil v polovině 13. století rod Buziců. Prvním, kdo v písemných pramenech použil predikát z Valdeka, byl v roce 1263 Oldřich Zajíc. Mezi další významné majitele a události prof. Tomáš Durdík v Ilustrované encyklopedii českých hradů zařazuje Běškovce z Běškovic, kteří hrad získali na počátku 40. let 14. století. Tehdy měl být hrad také obléhán, konkrétně v roce 1346. Mezi dalšími vlastníky byl také král Václav IV., který ho posléze zastavil Janovi z Lestkova. Význam hradu pak postupně klesal, protože se dostával do majetku stále méně významných a movitých rodů. Jako pustý je poprvé připomínán v roce 1623.

Valdek v roce 2008

Osudné 17. století
Fakt, že hrad zanikl v průběhu 17. století, zmiňoval také August Sedláček: „Témuž osudu jako mnohá jiná sídla propadl také Valdek při obratu šestnáctého v sedmnáctý věk. Jen mocná rodina panská mohla toto veliké a na vysoké hoře položené stavení opravovati a v neporušenosti zachovávati; vladycké rodině Pešíkův, jejíž jmění nad to mezi čtyři strýce rozděleno bylo, nedostávalo se k těm a takovým opravám dosti peněz. Když starý hrad hynul, opustil jej pán a usadiv se mezi poddanými svými, postavil si novou tvrz v Podluzích. A tak se stal Valdek sídlem opuštěným. Štěpení okolo hradu zarostlo lesem, jakož i celá hora a její okolí." Přesto patří tato zřícenina k těm, která vás upoutá mírou svého dochování.

Valdek v roce 2008

Během své existence byl hrad mnohokrát přestavován. Dosud přitom neumíme odpovědět na všechny otázky, které jsou se stavebními úpravami spojeny. Například dosud nevíme, kdy byla v hradním areálu vystavěna věž, kde jsou sekundárně použity některé architektonické prvky. Prof. Tomáš Durdík v Ilustrované encyklopedii českých hradů uzavřel své zamyšlení o vývoji hradu těmito slovy: „Valdek je klasickou ukázkou hradu bergfritového typu, který zde byl použit ve zcela čisté podobě, obohacené následně pouze o vstupní nádvoří. Datování ostatních úprav a jejich vzájemná synchronizace narážejí na nedostatečnou úroveň vědomostí. S největší pravděpodobností lze míti za to, že náleží snahám o zvýšení pohodlí a obytného komfortu v klidných dobách 14. století.“

Valdek v roce 2008

Další zajímavosti se můžete o Valdeku dozvědět z premiérového článku Upovídaná zřícenina. V příštím seriálovém zastavení se vypravíme na hrad, který do dějin vstoupil se jmény jako Hunec nebo Vrškamýk.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka