Valdek: Upovídaná zřícenina
Zřícenina hradu Valdek byla dlouhá léta uzavřena v prostoru Vojenského újezdu Brdy. Na první pohled vás ohromí svou velikostí. Na druhý pohled zaujme řadou dochovaných architektonických detailů.
V současné době je možné Valdek navštívit během víkendů, nachází se ve zpřístupněné části vojenského prostoru. Cesta na hrad vede po žluté turistické značce z Neřežína. Valdek dokázal upoutat pozornost také Augusta Sedláčka, který se ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého zahájil své vyprávění zamyšlením o jeho jménu: „Sledujíce jména hradů našich starších seznáváme, že z větší části jsou německá a kolikráte beze smyslu a beze vztahu k místům, na nichž stojí, i k rodům, kteří je založili. Druhdy dovedli si však zakladatelé, nechytajíce jen maně nějaké jméno, vybrati název takový, který se s polohou hradu shodoval, a tak se to shledává i při starobylém a krásném hradě Valdece, jehož původní název Waldekke oblíbeným byl u Němcův a dobře se hodil i zakladatelům stavícím hrad svůj mezi širými lesy, které do dneška malebné jeho zříceniny zastiňují. Ať jde se k Valdeku od kterékoliv strany, všude naskytuje se cestujícímu příjemná cesta skrze lesy. Půvab této cesty zvyšuje se nejen zříceninami, nýbrž i pěkným jich uchováním. Dostalo se starému hradu za naší paměti spanilého ochránce, knížete Hanavského, jehožto kázáním některé části vyrumovány a zdi všude opatřeny tak, aby zkažení a hynutí jich se zamezilo."
Valdek založil v polovině 13. století rod Buziců. Prvním, kdo v písemných pramenech použil predikát z Valdeka, byl v roce 1263 Oldřich Zajíc. Mezi další významné majitele a události prof. Tomáš Durdík v Ilustrované encyklopedii českých hradů zařazuje Běškovce z Běškovic, kteří hrad získali na počátku 40. let 14. století. Tehdy měl být hrad také obléhán, konkrétně v roce 1346. Mezi dalšími vlastníky byl také král Václav IV., který ho posléze zastavil Janovi z Lestkova. Význam hradu pak postupně klesal, protože se dostával do majetku stále méně významných a movitých rodů. Jako pustý je poprvé připomínán v roce 1623.
Osudné 17. století
Fakt, že hrad zanikl v průběhu 17. století, zmiňoval také August Sedláček: „Témuž osudu jako mnohá jiná sídla propadl také Valdek při obratu šestnáctého v sedmnáctý věk. Jen mocná rodina panská mohla toto veliké a na vysoké hoře položené stavení opravovati a v neporušenosti zachovávati; vladycké rodině Pešíkův, jejíž jmění nad to mezi čtyři strýce rozděleno bylo, nedostávalo se k těm a takovým opravám dosti peněz. Když starý hrad hynul, opustil jej pán a usadiv se mezi poddanými svými, postavil si novou tvrz v Podluzích. A tak se stal Valdek sídlem opuštěným. Štěpení okolo hradu zarostlo lesem, jakož i celá hora a její okolí." Přesto patří tato zřícenina k těm, která vás upoutá mírou svého dochování.
Během své existence byl hrad mnohokrát přestavován. Dosud přitom neumíme odpovědět na všechny otázky, které jsou se stavebními úpravami spojeny. Například dosud nevíme, kdy byla v hradním areálu vystavěna věž, kde jsou sekundárně použity některé architektonické prvky. Prof. Tomáš Durdík v Ilustrované encyklopedii českých hradů uzavřel své zamyšlení o vývoji hradu těmito slovy: „Valdek je klasickou ukázkou hradu bergfritového typu, který zde byl použit ve zcela čisté podobě, obohacené následně pouze o vstupní nádvoří. Datování ostatních úprav a jejich vzájemná synchronizace narážejí na nedostatečnou úroveň vědomostí. S největší pravděpodobností lze míti za to, že náleží snahám o zvýšení pohodlí a obytného komfortu v klidných dobách 14. století.“
Další zajímavosti se můžete o Valdeku dozvědět z premiérového článku Upovídaná zřícenina. V příštím seriálovém zastavení se vypravíme na hrad, který do dějin vstoupil se jmény jako Hunec nebo Vrškamýk.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
