Vakcína proti smrtící dětské chorobě

Rotaviry vyvolávají průjmová onemocnění, která v těžkých případech mohou skončit smrtí. Generace lékařů byly proti dětským rotavirovým infekcím prakticky bezmocné. Není proti nim účinný lék a donedávna nebyly k dispozici ani očkovací látky. To se však změnilo. Hned dvě farmaceutické firmy oznámily úspěšné dokončení vývoje vakcíny proti rotavirům. Především v zemích třetího světa zachrání očkovací látky tisíce životů. Přesto jsme nad rotaviry ještě úplně nezvítězili.

Rotaviry byly odhaleny jako původci těžkých dětských průjmů v roce 1973. Jejich objev rozpoutal "třicetiletou válku", ve které farmaceuti a lékaři dlouho prohrávali. Prakticky všechny děti se nakazí rotaviry ještě před dovršením věku pěti let. U většiny proběhne infekce bez vážnějších následků. Pokud se dostaví komplikace, jde do tuhého. Podle oficiálních statistik Světové zdravotnické organizace jsou rotaviry zodpovědné až za 70 procent všech průjmových onemocnění, jež skončí hospitalizací nemocného dítěte. Vážný problém představují rotaviry především v rozvojových zemích. Ale ani děti v ekonomicky vyspělých státech nejsou rotavirové hrozby ušetřeny. Ve Spojených státech skončí ročně s rotavirovou infekcí v nemocnici asi 55 000 dětí. Počty obětí na životech se v USA počítají na desítky. Celosvětově dosahuje počet obětí rotavirů každoročně děsivého čísla kolem 500 000.

V roce 1998 se zdálo, že se situace obrací k lepšímu. Byla schválena první očkovací látka RotaShield vyrobená z defektního opičího rotaviru. Bohužel, už po devíti měsících byla stažena z oběhu, protože ve vzácných případech vyvolávala u očkovaných dětí životu nebezpečné ucpání střev. Příčina nežádoucích vedlejších účinků zůstala záhadou a lékaři se obávali, že se komplikace projeví i u dalších vyvíjených vakcín. Ověřovací testy byly proto důkladnější než kdykoli předtím.

Začátkem roku 2006 přinesl prestižní lékařský časopis The New England Journal of Medicine zprávu, že hned dvě vakcíny prošly testy bez nejmenších komplikací. Vakcínu Rotarix vyvinul farmaceutický koncern GlaxoSmithKline z defektního lidského rotaviru. Společnost Merck slavila úspěch s vakcínou RotaTeq kombinující pětici defektních virů vytvořených laboratorním promícháním lidských a hovězích rotavirů. Obě vakcíny zabraňují vážným komplikacím při nákaze rotavirem s účinností od 85 do 100 procent.

Ve Spojených státech už byla vakcína RotaTeq schválena pro očkování na klinikách. Přesto nebude cesta vakcín do praxe jednoduchá. Po komplikacích s očkovací látkou RotaShield bude zřejmě část veřejnosti v ekonomicky vyspělých zemích sledovat vakcinaci s nedůvěrou. V rozvojových zemích se staví do cesty očkování potřeba dalších testů. Lékaři potřebují vědět, nakolik bude vakcína účinná a bezpečná i u podvyživených dětí nebo dětí postižených dalšími chorobami (např. malárií). Testy nelze uspěchat, ale na druhé straně znamená každý den, o který se zkoušky zkrátí, záchranu lidských životů.

Bohužel, vakcíny nám nemusí zajistit definitivní vítězství nad rotaviry. Ty jsou podobně jako viry chřipky schopné vzájemné výměny genů. Vznikají tak nové kmeny virů s novými vlastnostmi. Na některé z nich může být imunitní obrana nabuzená očkováním krátká. Toho, že účinek vakcín s postupem času zeslábne, se obává i americký pediatr David Mason z Eastern Virginia Medical School v americkém Norfolku, který vedl tým vyvíjející vakcínu RotaTeq.