V lednu začne výprava k Plutu

Někdy mezi 17. lednem a 14. únorem by měla raketa Atlas V (Lockheed Martin) vynést do vesmíru automatického průzkumníka New Horizons / Pluto-Kuiper Belt mission. Jeho cílem bude planeta Pluto a objekty za její oběžnou dráhou.

Sonda k Plutu váží přibližně 450 kilogramů (včetně pohonných hmot) a nese 7 vědeckých přístrojů: zobrazovací spektrometr ve viditelném a Ir-záření Ralph, ultrafialový zobrazovací spektrometr Alice, přístroj pro radiový výzkum atmosféry REX, mapovací kameru s teleobjektivem LORRI, spektrometr pro výzkum slunečního větru SWAP, částicový spektrometr PEPSI a studentský experiment SDC pro výzkum meziplanetárního prachu během cesty napříč celou sluneční soustavou.

Významnou "zastávkou" na cestě bude Jupiter, který sondě dodá nepatrnou část své kinetické energie, aby ji urychlil směrem k Plutu. Tento gravitační prak ale půjde využít pouze v případě, že se start uskuteční během prvních 17 dnů startovacího okna. Pokud by se z nějakého důvodu propásly, bylo by nutné vykonat celou dlouhou cestu jen pomocí raketových motorů, což by ji prodloužilo téměř o rok. K cíli má sonda v ideálním případě dorazit v červenci 2015, přičemž hlavními úkoly bude analýza plynů, snímkování a mapování povrchu. Při největším přiblížení bude vzdálenost kamer od Pluta okolo 15 000 kilometrů a sonda se bude pohybovat rychlostí 17 až 18 kilometrů za hodinu. Ani tím ale expedice neskončí: bude následovat průlet Kuiperovým pásem, kde vědci očekávají setkání s alespoň dvěma tělesy o velikosti několika desítek kilometrů. Během průletu sonda provede stejné výzkumy jako při přiblížení k Plutu.

Předstartovní přípravy|foto: NASA

Kdyby se nepodařilo využít startovacího okna na počátku roku 2006, může se pokus opakovat ještě jednou v první polovině února 2007. Pak by bylo ovšem nutné celou trasu absolvovat pouze vlastní silou a průlet okolo Pluta by se uskutečnil roku 2019 nebo 2020. Přípravy na let můžete vidět on-line na webové kameře snímající startovní rampu. Najdete ji, včetně podrobných údajů o celé misi a jejích cílech, zde.

Sonda bude při letu stabilizovaná ve třech osách, přičemž manévrování, orientaci a korekce dráhy zajistí 16 malých hydrazinových motorků. Energii dodá radioizotopový termoelektrický článek, který je současně zdrojem tepla pro přístroje, které budou muset pracovat řadu let daleko od Slunce.

Pluto je vlastně dvojité těleso, protože jeho měsíc Charon není zas tak o moc menší než hlavní "planeta". O planetární podstatě se dlouho vedou spory, protože některé charakteristiky upomínají spíše na ledová tělesa obklopující sluneční soustavu v tzv. Kuiperově pásu. Netypická je i protáhlá oběžná dráha, díky které se Pluto "spouští" ke Slunci až pod úroveň dráhy Neptunu. Některé úkazy přitom naznačují, že v tomto období zmrzlé plyny na povrchu roztají a vznikne plynná atmosféra. Vědci proto nevylučují ani tzv. vodní vulkanismus, který by mohl umožňovat existenci primitivního života.

Americká kosmická agentura uvažovala o misi k Plutu už dlouho (pod označením Pluto Flyby), ale rozpočtové problémy ji dovolily realizovat teprve nyní. Dá se říci, že expedice začíná tak trochu pět minut po dvanácté, protože planeta už je na cestě od Slunce a její atmosféra nejspíš opět začíná tuhnout. Nelze vyloučit, že přílet v roce 2015 už najde zase jen ledovce pokrývající na kost ztuhlý svět, i tak ale expedice přinese o Plutu poznatky, které byly běžnými prostředky dosud zcela nedostupné.